Tejpování snižuje i bolest. Podle návodných videí se do něj ale sami nepouštějte!
Určitě vás už někdy zaujal člověk polepený různobarevnými páskami. Není to žádný módní výstřelek, ale tejpy se kterými pracuje metoda kinesiotaping.
„Kinesiotaping je metoda vymyšlená lékařem Kasem v Japonsku 70. let. Funguje na principu lepení pružné bavlněné barevné pásky na lidské tělo,“ vysvětluje fyzioterapeut Michal Peroutka z pražské Rehabilitační kliniky Malvazinky. Tejpování rozhodně nenahrazuje klasickou léčbu ani fyzioterapii.
Barva tejpů
Kromě černé, která využívá lidské teplo a líp na těle drží, barvy význam nemají.
Sami to nedělejte!
Je to terapeutický doplněk, který využívá různých schopností lidského těla i samotné pásky. Může taky prodlužovat efekt terapie, která předcházela. Záleží na části těla a na důvodu aplikace. A pak taky na tom, kdo vás tejpuje. Musí mít znalosti anatomie lidského těla a taky musí znát vaši diagnózu.
„Kinesiotaping rozhodně nepatří do rukou laické veřejnosti. Ani pokud absolvujete nějaká školení!“ varuje Peroutka. „Běžně si podle YouTube taky sami neoperujete koleno ani netrháte zuby. Ale minimálně 7 lidí z 10 napadne lepení tejpů podle videa na internetu.“
Jak snižují bolest?
Videa bez vysvětlení co a kam lepit podle Peroutky jen v odborné obci přispívají k devalvaci významu metody. „Pokud vedle sebe posadíte dva lidi se zatejpovanou rukou, těžko budou mít pásky úplně stejné.“ Musíte totiž vidět celý proces: pozici těla, tah lepení pásky nebo její kvalita.
Pásky působí i analgeticky. „Uvolňují tlak na takzvané mechanoreceptory. To jsou místa těla, na která se zvyšuje tlak třeba při otoku. Hlavně ale vysílají do mozku informaci o bolesti. Já je natejpuju, oblast zvětším a logicky tím zmenším tlak na mechanoreceptory. Do mozku následně putuje míň informací o bolesti.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
