Těch sedm měsíců pro Hitlera jí nikdy neodpustili. Příběhy slavných: Leni Riefenstahlová
Účinkují Nela Boudová, Jiří Böhm a Pavel Rímský.
Patřila k nejvýznamnějším filmovým režisérkám 20. století. Když pak nemohla točit, fotila původní obyvatele Afriky (Poslední Núbiové nebo Lidé Kau). Fotografické knihy byly unikátní, antropologicky i etnograficky. Jako první bílá žena s nimi dokonce léta žila a naučila se jejich jazyk.
Fascinace kultem krásy
Ani po vydání fotoknihy Poslední Núbiové (1974) kritici nezapomněli připomenout, že za války byla „fascinována fašismem a fašistickým ideálem krásy“. Bránila se, že jí nikdy nešlo o politiku, ale o krásu, umění, harmonii a vše zdravé. A kult krásy nevynalezl Hitler. Před ním tady byl Hollywood nebo starověcí Řekové.
Přitom hned po válce ji kvůli stejnému obvinění dvakrát postavili před soud (jednou ji dokonce zavřeli i do blázince a zabavili všechen majetek), ale pokaždé ji propustili bez trestu. Všech obvinění ji definitivně zbavil francouzských tribunál už v roce 1948. Pomohlo jí, že nikdy nebyla členkou NSDAP.
Dokument Olympia patřil Hitlerovi
Její předválečný 3,5hodinový dokument Olympia (1936) o olympiádě v Berlíně a stal se jedním z 10 nejlepších filmů dějin kinematografie. Hlavně přelomovým způsobem zpracování: kamery na vozíku nebo třeba na stožáru a v dírách v zemi, triky a hry se světlem.
Zaujala už snímkem Triumf vůle (1934) s masovými scénami ze sjezdu NSDAP. Nepotřebovala příběh, stačily obrazy a brilantní střih. Hitlera tehdy povýšila na filmovou hvězdu. Šuškalo se, že je jeho a Goebbelsovou milenkou. To ale vždy popírala.
Fascinace Hitlerem
Přiznala ale, že osobnost Adolfa Hitlera ji fascinovala. Když ho v roce 1932 uviděla poprvé, okamžitě mu prý napsala dopis a za pár dní se i setkali. „Až se dostaneme k moci, budete dělat filmy jen pro mne,“ řekl jí tehdy. Když se z něj stal první muž Německa, vzpomněl si i na ni.
Napoprvé odmítla. Prý kvůli nezájmu o politiku a dokumentární film. Nakonec na „uměleckém díle pro Hitlera“ pracovala sedm měsíců. Obdiv sklidil i u Stalina nebo Mussoliniho. Jenže po válce už nesměla točit.
Poslední filmy
Až v roce 1954 dokončila Nížinu. Začala ji točit na jaře 1940. Když do filmu potřebovala komparz 50 Romů, přivezli je z pracovního tábora Maxglam, a po natáčení je poslali na smrt. Prý o tom nevěděla. Když pak došly peníze od Hitlera (sedm milionů říšských marek) bylo natáčení až do roku 1954 přerušeno.
V 70 letech se vrhla na potápění. Z nové vášně vznikl v roce 2002 dokument o korálových zahradách. Zemřela ve 101 letech, krátce po svatbě s o 30 let mladším asistentem Horstem Kettnerem. Vždy dokázala vše, co si vzala do hlavy. Nikdy se jí ale nesplnil sen, aby se zapomnělo na jejích sedm měsíců pro Hitlera.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
