Tatínek šoupal nohama, já leštila sfingu. Omeletky Haliny Pawlowské

Moje maminka milovala odstraňování, nejraději odstraňovala cizí věci, zejména moje. Pamatuji se, jak jsem jednou horečně hledala džíny. Maminka se vymlouvala, že mé džíny vůbec nikdy neviděla, že takové džíny, jaké hledám, jsem ani nikdy neměla. Má kamarádka, s kterou jsem měla odjet, hledala se mnou. Asi za hodinu jsme džíny našly. Ulehčeně jsem si je oblékla.

Pak jsme byly v předsíni, když má přítelkyně zděšeně vykřikla: „Proboha! Kde mám bundu?!“ Bundu jsme našly až za tři hodiny, když jsme prohrabaly kontejner. A co na to maminka?! Zcela suverénně pravila: „Tak hnusný hadr, Dášenko, jak ho můžeš nosit?!“

Zlozvyk jsem podědila po tatínkovi

Jeden tatínkův zlozvyk mi pil krev. Když seděl u stolu a dívali jsme se na televizi, tak byl vždycky bos a šoupal nohama… jako, kdyby jel na běžkách. Pak jsme se přestěhovali a já byla šťastná, že už u toho šoupání nebudu, a že nebudu mít na koberci stopy od běžek.

Když jsem se rozhodla zrenovovat můj secesní psací stůl, přišel restaurátor, a zeptal se: „Jak to, že ta jedna sfinga - sfingy tvoří stolu nohy - je tak vyblýskaná na prsou? To je záměr?“ Můj syn na to jednou přišel, když zvolal: „Mami! Vždyť ty prsa leštíš ty!“ a měl pravdu. Vždycky, když jsem psala, tak jsem se pomalu stáčela doleva, až jsem nohama dosáhla na hruď lvice a přesně jako můj otec jsem jezdila jako vzorný běžkař nahoru, dolů, nahoru…

V ruce mi zmizí jakýkoliv papír

Vybavil se mi ještě jeden zlozvyk. Mně v ruce zmizí jakýkoliv papír. Když jsem jela jednou z Vídně, tak jsem na hranicích s hrůzou zjistila, že nemám pas. Už jsem chtěla přeběhnout jako špión, když se na mne celník pozorně zadíval a německy zařval: „To je ona!“

A pak přiběhl strašně naštvaný Polák. Byl to řidič tiráku a v ruce držel můj pas. Řval, že mi ho dá jen tehdy, když mu já dám seznam prádla! Vyšlo najevo, že jsme oba byli u stejného pultu, kde jsme si měnili peníze, a že já jsem tam vyměnila za jeho smlouvy svůj pas. Tomu tirákovi jsem se ovšem nezdála moc roztomilá, protože kvůli mně stál na hranicích tři dny.

V Omeletkách uslyšíte povídku Reginy Krchňákové Není máslo jako máslo. Halina Pawlowská přečte svoji povídku To už je život….