Tančící dům se mi nelíbí! Které stavby podle architektky Loukotové neměly nikdy vzniknout? Podívejte se
„Architektura je strašně komplexní profese. Talent u ní znamená schopnost kombinovat spoustu věcí dohromady a samozřejmě prostorová představivost,“ říká česká architektka, která uspěla v Egyptě a v ČR otevřela vlastní školu. Které stavby podle ní nemají v Praze co dělat?
Metropole jako Vídeň nebo Berlín jsou dynamická města. To Praha se z hlediska architektury rozvíjí pomalu. Architektka Regina Loukotová má výhrady ke stavbám, které v Praze vyrostly za poslední čtvrtstoletí. „Doufám, že teď neposlouchá můj kamarád Vlado Milunić, ale Tančící dům se mi nelíbí.“
Podle ní je peklo se k němu vůbec dostat, jeho okolí je naprosto nedořešené. Za nešťastný považuje i způsob, jakým je nyní dům využíván. „Ovšem to není podstatné. Důležité je, co ten dům udělal. Vykročil do veřejného prostoru a stal se ikonou moderní Prahy.“
Stavby na zbourání
Kdyby ale mohla, nejradši by z Prahy úplně odstranila dvě jiné stavby. První je Hotel Don Giovanni na ulici Vinohradská (u výstupu ze stanice metra Želivského). „Je sice na periferii Prahy, ale je to jedna z nejméně šťastných staveb,“ myslí si architektka.
Druhým horkým adeptem na odstranění je pro ní další stavba prakticky na okraji Prahy: Archiv hlavního města Prahy v pražském Chodově. „Ta obří, pestrobarevná stavba je stejně jako Hotel Don Giovanni příkladem arogantního vstupu do organismu města.“
Svědci doby
Naopak jí nevadí dvě stavby, se kterými se mnozí Pražané dlouho a obtížně sžívali. První z nich je budova někdejšího Federálního shromáždění u Národního muzea.
Tou druhou zmiňovanou stavbou je Nová scéna Národního divadla. „Jsou to svědci doby. Toho, jakým způsobem se tehdy intervenovalo do center měst. Problém mám s jinými stavbami z tohoto období.“
Úspěch se neodpouští
Velkým úspěchem Reginy Loukotové byl návrh Velkého egyptského muzea v Gíze. Mělo by být dokončeno příští rok. Projekt, na kterém pracovala společně se svým dnes již zesnulým manželem Martinem Roubíkem, nakonec skončil mezi šesti nejlepšími, a to v konkurenci 1500 dalších návrhů.
Úspěšný byl jejich návrh hlavně u egyptské veřejnosti. Doma jim ale přinesl i závist kolegů. „Přestali jsme být zaměstnanci Fakulty architektury ČVUT a přišli o tamní ateliér. Ale všechno zlé je k něčemu dobré. A dnes mám vlastní školu,“ říká rektorka vysoké školy ARCHIP, na které je vyučovacím jazykem angličtina.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
