Taková obyčejná věc – tužka. Provází nás od narození celým životem. Jaká je ale její čára života?
Římané psali olověnou tyčkou. Historie „opravdové“ tužky začíná až v 16. století nálezem podivných černých nehořlavých kamenů ve staré Anglii. Tužka se začala vyrábět nezávisle na sobě hned na několika místech v Evropě i na americkém kontinentě. Prostě se rozběhla do světa. Byla nepostradatelná pro vojenské účely. Neobešlo se bez ní třeba zakreslování do map. Používali ji malíři i architekti, pronikla do řemesel. I dnes v první třídě žáčci jako psací nástroj používají tužku.
Existuje u nás i takřka desítka sběratelů tužek a v jejich sbírkách najdeme opravdové poklady - tužku dlouhou více než 2,5 metru, tužky rozličně tvarované i barevné, tužky s potiskem i umělecky zpracované.
Ona tužka, to je věc, kterou bereme do ruky, aniž bychom si to uvědomovali. Sáhneme po ní třeba při sepisování nákupu, při poznámkách při studiu nebo čtení zajímavé knížky.
Prostě tužka má zatím čáru života pevně nalinkovanou. A asi z našeho života hned tak nevymizí. Je sice obyčejná, ale přesto jedinečná.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
