Svým studentům čtu pohádky. Martin Bezouška u Haliny Pawlowské

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Božena Němcová: Šternberg

Vyrůstal v herecké rodině, on sám ale k herectví netíhnul. Mnohem více ho zajímal film a slovo. Už jako malý kluk si přál psací stroj. „Když jsem ho skutečně dostal, začal jsem přepisovat Vinnetoua,“ vzpomíná na své spisovatelské začátky scenárista, dramaturg a spisovatel.

Dvě z knih vydal už během svých studií na filmové akademii, kterou kvůli svému absolventskému filmu skoro nedokončil. Za snímek AEIOU mu hrozilo vyloučení. „Nápad, jak film zakončit, byl na tehdejší dobu vražedný. Škola nade mnou vynesla veřejný soud. Uvěřili ale, že mě převychová vojna. Bouře se přehnala, aniž by udeřil blesk,“ usmívá se.

Knihy už mě neklamou

O svém psacím rituálu říká, že jako skřivan píše rád ráno a je tak vděčný své stařecké nespavosti. S knihami to má ale podobně jako s lidmi. „Už nechci číst knihy, které mi nikdo nedoporučí, protože nechci být zklamaný. Na chatě mám knihovničku, kde mám knížky, které mě nikdy nezklamou. Patří k nim třeba Švejk nebo Mistr a Markétka.“

Knihy předčítá také svým studentům na Fakultě sociálních věd, kde učí kreativitu, marketing a žánr reklamy. „Svým studentům čtu pohádky. Je v nich úžasná moudrost. Nikde jinde není tak krásně pojmenované dobro a zlo jako v pohádkách,“ směje se.

Proč je v komediích málo humoru a proč je žánr komedie nejtěžší? Kde se bere jeho pocit, že už bylo všechno natočené? Proč nerad cestuje, ale inspiraci nachází rád na cestách?

Spustit audio

Související