Svolávací akce Volkswagenu začíná

Jen v Německu se svolávací akce týká téměř dvou a půl milionu automobilů poháněných vznětovými motory, na celém světě se má jednat o 11 milionů automobilů.

V rámci Evropy je účast majitelů dotyčných vozů povinná pouze v Německu. Ani tam ale není jasné, zda se tato povinnost týká i druhých a dalších majitelů, kteří si koupili ojeté auto. Volkswagen totiž ani neví, kdo jsou tito další vlastníci.

Čtěte také

Vladimír Rybecký, redaktor specializovaného serveru Autoweek.cz, nechápe smysl svolávací akce. „Jde o odstranění úmyslné úpravy software, aby auta mohla podvádět při měření emisí oxidu dusíku na měřící stolici. Ale to se v Evropě vůbec neděje. Při běžném měření emisí se tato hodnota neměří.“

Podle Rybeckého jde pouze o morální úpravu, aby auta nemohla podvádět, kdyby náhodou k nějakému měření došlo. Dobu potřebnou na úpravu software v servisu odhaduje na půl hodiny.

Američtí zákazníci dostanou odškodnění – dárkovou kartu Visa přednabitou na 500 dolarů, pětisetdolarovou kartu k nákupu v dealerstvích Volkswagenu a k tomu tříletou nonstop silniční asistenci. Evropský zákazník nedostane nic.

Čtěte také

Důvodem je, že v Severní Americe má svolávací akce pro zákazníky mnohem vážnější důsledky. „V Evropě se VW nedopustil ničeho nezákonného, zatímco v USA a Kanadě jednoznačně podváděl a porušoval platné předpisy,“ vysvětluje Rybecký.

A jak se Volkswagen s kauzou Dieselgate vyrovnal?

„Po technické stránce udělali vše možné, aby problém vyřešili. Z hlediska marketingu a pověsti udělali spoustu věcí špatně. Kvůli pomalé reakci teď firma nepůsobí příliš důvěryhodně,“ tvrdí Rybecký.

Volkswagen poškodil svou věrohodnost nejen vůči zákazníkům, ale také vůči vlastním zaměstnancům. Ani řada vysokých manažerů u VW údajně nevěděla, co se děje a co mají řešit.

„Pro marketingové specialisty bude Dieselgate odstrašujícím příkladem, jak v takové situaci jednat,“ uzavírá Rybecký.