Svět paralyzuje strach z epidemie koronaviru. Původcem nákazy jsou zřejmě netopýři, myslí si vědci

10. únor 2020

Netopýři patří mezi nejčastější přenašeče takzvaných RNA virů, mezi které patří i koronaviry. O tom, jak funguje mechanismus přenosu patogenů ze zvířat na lidi, si reportér Matěj Skalický povídal s ekologem Konstansem Wellsem z univerzity ve velšském Swansea.

Poslechněte si celý magazín z 8. února 2020:

  • 00:00 témata magazínu;
  • 00:48 koronavirus: proč zatím nedostal vlastní jméno;
  • 04:36 koronavirus: rozhovor s Konstantem Wellsem o přenosu patogenů;
  • 09:31 koronavirus: Češi v boji proti epidemii;
  • 13:52 čeští záchranářští roboti před soutěží DARPA;
  • 17:00 projekt S.A.W.E.R.: rozhovor s Doc. Tomášem Matuškou;
  • 21:34 Budoucnost R: robotizace a průmysl 4.0.

Co šíření virů ovlivňuje?

Upřímně o tom zatím nevíme mnoho. Teprve začínáme poznávat, jak k tomu dochází. Například díky několika nedávným výzkumům jsme zjistili, že velmi důležitým faktorem pro šíření virů je příbuznost živočišných druhů. Je tedy mnohem pravděpodobnější, že virus přeskočí na člověka z opice než třeba z antilopy.

Ve své poslední studii uvádíte, že se viry na člověka přenášejí často také z domácích zvířat…

Shromáždili jsme databázi asi osmnácti set virů, které přenáší na 700 různých savců, přičemž asi 400 z těchto virů jsme objevili také u člověka. Přenáší je na něj domácí zvířata, na které viry přeskočí ze zvířat divokých.

Virologický institut z čínského Wu-chanu, který se stal epicentrem nákazy, v respektovaném časopise Nature informoval, že nový typ koronaviru se na člověka přenesl pravděpodobně od netopýrů. Vědci z jihočínské zemědělské univerzity identifikovali jako možného mezihostitele, přes kterého se koronavirus přenesl z netopýra na člověka, luskouna. Chránění luskouni se loví pro maso, které se v zemích, jako je Čína, považuje za delikatesu, ale také kvůli šupinám využívaným v čínské medicíně.

Můžete říct nějaký příklad, jaká domácí zvířata tedy viry přenášejí?

Ekolog Konstans Wells z univerzity ve velšském Swansea se zabývá mechanismem přenosu patogenů

Jde o dobytek, prasata nebo psy. Právě se psy máme blízký vztah už asi 15 tisíc let. Tehdy s nimi lidé začali sdílet místo u ohně a dělili se s nimi o jídlo. A tak se naskytla příležitost pro přenos patogenů. Také to hraje roli, nejen jak jsou si druhy biologicky podobné.

Kdy tohle mezidruhové šíření patogenů vlastně začalo?

Už před miliony let předchůdci lidí začali mezi zdroje potravy zařazovat maso. To pochopitelně znamenalo první bližší kontakt s ostatními druhy savců, jejich masem a krví, a tím také příležitost pro přenos virů.

Jaký je rozdíl mezi DNA a RNA viry?

Viry dělíme podle toho, jaký typ nukleové kyseliny obsahují. RNA viry způsobují třeba chřipku, klíšťovou encefalitidu nebo třeba dětskou obrnu. Do této skupiny patří také koronaviry. Naopak DNA viry můžou za hepatitidu typu B nebo pravé neštovice. Řadí se mezi ně také různé typy herpes virů.

Rozlišujeme RNA a DNA viry. Je nějaký rozdíl mezi tím, jak se tyto dvě skupiny virů ze zvířat na člověka přenášejí?

RNA viry vykazují větší schopnost rozmnožování a na člověka se nejčastěji přenášejí z primátů a netopýrů. Naopak DNA viry obvykle šíří kopytníci. Přišli jsme také na to, že RNA viry nejsou tak náročné při výběru svého hostitele, nezáleží jim tolik na biologické příbuznosti ani na konkrétním prostředí. Je u nich tedy i větší riziko, že se z divokého zvířete přenesou na člověka.

Jak snížit riziko nakažení koronavirem

Je vůbec možné se proti přenosu virů ze zvířat na člověka nějak bránit?

Začít můžete už na prahu domu, když svého psa uvážete na vodítko a minimalizujete tak riziko, že se někde v parku dostane do kontaktu s volně žijícími zvířaty. Z širšího hlediska je také dobrý zákaz nebo regulace globálního obchodu s živými nebo mrtvými zvířaty.

Jak se hledá vakcína na virová onemocnění? Poslechněte si celý magazín Experiment.

autoři: Matěj Skalický , and
Spustit audio

Související