Svět je složitější, nežli ho vidíme - za dramatikem Oldřichem Daňkem
Dnes si připomeneme dramatika, režiséra, spisovatele a scenáristu Oldřicha Daňka. A to nejen proto, že letos v září uplyne už 15 let od okamžiku, kdy zemřel (16. ledna 1927 Ostrava – 3. září 2000 Praha), především pro moudrost a stálou platnost myšlenek, které kdysi před rozhlasovým mikrofonem vyjádřil. - V obrazové složce této stránky zachycujeme vynikající rozhlasové režiséry, kteří Daňkova rozhlasová dramata natáčeli, současně několik slavných herců, kteří v nich hráli.
V několika úryvcích z nahrávek, které pocházejí z první poloviny 90. let, si připomeneme Daňkovy úvahy o vlastním životě, o smyslu dějin, o mravní odpovědnosti každého z nás za své činy i vůči historii… Přestože Daněk od svých necelých 20 let žil a pracoval převážně v Praze, nepopíral, že ostravské kořeny v něm zůstaly. Pozná se na vás dodnes ostravský původ?, zeptali se v roce 1995 dramatika moderátoři pořadu Káva u Kische Ota Nutz a Jiří Vejvoda.
Význam dětství
Čím je člověk starší, tím více vzpomínek na dětství se mu v paměti vynořuje. Další téma, které Oldřich Daněk při setkání v Kávě u Kische na podnět Jiřího Vejvody rozvinul.
Karel Höger, představitel jedné z hlavních rolí ve hře Dialog v předvečer soudu. Na snímku, který však pochází z natáčení jiné hry, je Höger s Luďkem Munzarem. Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu
Uhranutí divadlem
Poslání kultury a zejména význam divadla v kultuře našeho národa. Tímto směrem zobecnil Oldřich Daněk odpověď na otázku, kde se v jeho osudu vzalo ono uhranutí divadlem, které později provázelo celou jeho životní dráhu.
Srovnáme-li většinu dramatických i prozaických děl Oldřicha Daňka, vyjde nám nepochybně, že základním tématem jeho her i knih bylo téma morální odpovědnosti, hledání vztahů mezi jedincem a společností, vyslovení otázek odhalujících mravní odpovědnost člověka za své činy. K postižení takto závažných úvah mu téměř vždy sloužila konkrétní historická postava, kterou však stavěl do nově vytvořených, často fiktivních situací. Je tomu tak i v rozhlasové hře Dialog s doprovodem děl, která byla natočena v roce 1967. Protagonisté dialogu, který se odehrává na pozadí bitvy u Verdunu, čili v časech první světové války, jsou Alexander Fleming, pozdější vynálezce penicilinu, toho představuje Jiří Adamíra, a starý, rezignovaný generál, kterého hrál Zdeněk Štěpánek.
Zdeněk Štěpánek, představitel generála ve hře Dialog s doprovodem děl. Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu
Jací jsme?
Jací jsme my, jaký je náš národ a jeho charakter? To je další téma, které se v Daňkově díle v mnoha podobách vrací.
Touha pochopit
Vědomí proměňujících se souvislostí, odpor k nehybnosti a neměnnosti, touha pochopit, jaké souvztažnosti, jaké okolnosti podmiňují náš život… v těchto akcentech shledávám největší přínos Daňkova díla. Pokud ho čteme a posloucháme pozorně, pochopíme, že v mnoha okolnostech je život složitější, nežli jak ho na první pohled vidíme.
Jiří Adamíra, představitel A. Fleminga v Daňkově hře Dialog s doprovodem děl. Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu
Poznámka pod čarou.: V rozhlasovém archivu není bohužel uložena žádná fotografie Oldřicha Daňka. Podobu autora můžete však nalézt na internetových stránkách. Jde o fotografie, na něž se vztahují autorská práva.