Susík
Příjmení Susík by mohlo patřit mezi ty spíše vzácné případy, kdy bylo příjmení odvozeno z ženského rodného jména, v tomto případě patrně Susana (tj. Zuzana). Většina příjmení totiž bývá odvozena z mužských jmen, jako pojmenování po otci. V úvahu by však snad podle Dobravy Moldanové přicházel i výklad z latinského apelativa sus, tj. „vepř, prase“, s českou zdrobňující příponou -ík.
Antonín Kotík zase uvažoval o možné motivaci příjmení Susík ze slovesa suseti, tj. „vrzati“, byl by to podle něj „člověk, jenž suslavě mluví“. Je to příjmení vzácné, dnes jej nosí jen 18 mužů a žen. Objevuje se též na Slovensku.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 178; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1897, s. 82; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 119
