Šumící oceán a surfaři z celého světa. Pláž Bouznika je prý nejlepší mezi Casablancou a Rabatem
Moře, uvolněná atmosféra v rytmu reggae a surfaři s vlasy spletenými do dredů, kteří se na slaměných lehátkách dělí o jídlo pivo ale i rozličné kuřivo. Takový obrázek si člověk běžně spojí s Karibikem spíš než s muslimskou zemí. Všechno ale najdete i na marockém pobřeží Atlantiku, jak se přesvědčil reportér Zdeněk Novák.
Příběh s neuvěřitelně šťastným koncem. Skotský surfař přežil na rozbouřeném Atlantiku den a půl
O neuvěřitelném štěstí skotského surfaře píšou britská média. Dvaadvacetiletý muž strávil v rozbouřeném a chladném severním Atlantiku skoro den a půl, než ho záchranáři našli až v Severním Irsku.
Na pláži převažují rodiny – muži v plavkách, ženy v bikinách. Ale jsme v muslimské zemi, takže občas narazíte i na zahalenou ženu. Podle majitele zdejšího surfařského klubu Boba na pláž Bouznika chodí hodně místních, ale i cizinců.
„Nejčastěji jsou to turisté z Francie, Švédska, Norska nebo Kanady. Jezdí sem ale i diplomati z Rabatu. Tahle pláž je totiž nejlepší mezi Casablankou a Rabatem,“ dodává dredatý čtyřicátník, s nímž si povídám na bambusovém lehátku na terase před chatrčí jeho surfařského klubu.
Bob se před chvílí vrátil z vody, krájí žlutý meloun a posílá ho mezi ostatní, kteří posedávají kolem nebo si stejně jako on před chvílí sundali neoprenové obleky.
Na podzim se surfem raději dál na jih
„Dřív jsme byli v Muhamadíji, ale tam je hrozně moc lidí, to pro surfaře není dobré. Tady je to takové panenštější a hlavně je tu i místo na surfování,“ pochvaluje si zdejší podmínky. Je tu relativní klid, dobře se tu surfuje a zároveň si půjčováním prken turistům i celkem slušně vydělá. Je ale Bouznika nejlepší pláží v Maroku?
„Ne, tady je to dobré jenom v létě. Hlavní sezona je na podzim a to je to nejlepší dál na jihu v místech jako Agadir nebo Taghazout,“ odpovídá pohotově Bob. „Tam bývají vlny mezi jedním a třemi až čtyřmi metry, to je pro nás surfaře ideální.“
Bouznika je pro začátečníka ideální
Pak mě ale zklame, když si od něj chci taky půjčit surf a svézt se sám. Teď odpoledne už je prý pozdě, musí se začít ráno nebo do oběda. Tak se aspoň pro příště zajímám, kde je to pro začátečníky, jako jsem já, nejlepší. A Bob hned ochotně vysvětluje.
Na egyptskou pláž přivedla mladého Čecha rakovina. Teď tu s rodinou žije svůj sen
Rudé moře v Egyptě stále častěji vyhledávají kitesurfeři, jezdci na surfovém prkně poháněném tažným drakem. Na pláži tu provozuje školu kitesurfingu mladý český pár. Oba opustili zaměstnanecké jistoty v českých firmách a vracet se k nim nechtějí. V Egyptě žijí už několik let a konečně podle svých představ. Mnozí lidé o takovém kroku jen sní, odvahu k němu ale nemají. Podnětem k takové zásadní změně přitom může být i dramatický životní okamžik.
„Pro začátečníka jsou ideální vlny tak kolem jednoho metru. Takové jsou tady a pak kousek odsud, v Oued Charrat. Ale hlavní je vybrat si dobré místo. Někde, kde jsou vlny, ale kde tě to nehodí na skály, jako třeba támhle,“ ukazuje na sever, do míst, kde z pláže vystupuje menší skalnatý poloostrov.
Teplé moře a vítr ve vlasech
Na vlnách se kolem něj pohupuje asi dvacítka surfařů i surfařek a každou chvíli se někdo z nich sveze po vlně. Dvě děvčata se zrovna vracejí – se surfem v podpaždí a s úsměvem na rtech. Amína říká, že chodí surfovat občas. Je konec léta, a tak chtěla využít toho, že je voda ještě relativně teplá.
A proč surfuje? Jednoduše proto, že se při tom cítí svobodná, usmívá se asi dvacetiletá marocká surfařka.
