Sucho se živí suchem
Zhruba před deseti lety jsme si teprve začali zvykat na termín bleskové povodně (flash floods).
Takto se označují náhlé přívalové srážky, jež obvykle vznikají na malé ploše, ale z velmi intenzivních dešťů a často na půdách, které mají zhoršenou schopnost vsakování.
V tomto roce se začíná stále častěji používat analogický výraz „flash drought“
Václav Cílek jej navrhuji překládat jako „náhlé sucho“. Můžeme jej definovat jako nečekaně rychle se rozšiřující sucho, které obvykle postihuje celé regiony. Důraz je zde kladen právě na rychlost, s jakou se suchá vlna šíří krajinou, zatímco běžně používané definice sucha se týkají např. stavu vody v řekách a nádržích nebo zasýchání zemědělských plodin.
Jak vzniká náhlé sucho?
V podstatě k němu potřebujeme tři faktory – dlouhodobé, obvykle dvou- či tříleté období snížených srážek, celkově teplejší klima a vlnu veder. Ilustrativním příkladem je současná situace v USA, zejména v jižních státech, ale také bychom mohli hovořit o Španělsku či jižní Moravě. Z globálního hlediska je však nejdůležitější situace v USA, protože americké potraviny tvoří v rámci programu Food for Peace, jídlo za mír 60 % světové potravinové pomoci chudým státům.
Článek publikujeme se souhlasem časopisu Vesmír 11/2012.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
