Štus
24. srpen 2020
Příjmení Štus vykládá Josef Beneš ze středohornoněmeckého apelativa stuz (tj. „bodnutí“, „náraz“), nebo stôz (tj. „bodnutí“, „srážka“, „spor“). Dobrava Moldanová i Antonín Kotík se naproti tomu domnívali, že vzniklo z apelativa štus ve významu „hromada“, „hranice“, „vrstva“ (srov. štos), v hornickém slangu se užívalo apelativum štus ve významu „vrstva dříví na oheň k měkčení skály“. Příjmení Štus/Štusová dnes nosí jen 37 obyvatel.
Použitá literatura:
J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 328; D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2004, s. 192; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 20
