Studený čumák? Hodně nespolehlivý indikátor. Naučíme vás poznat, kdy jít se zvířetem k veterináři

10. březen 2015

Kdy s pejskem vyrazit k veterináři a kdy se pokusit o „domácí ošetření“? Miroslava Šnejdarová z Veterinární nemocnice AA-Vet vás naučí rozpoznat to nejtěžší!

„Studený čumák pejska? To je velice často tradovaný a nespolehlivý indikátor!“ říká Miroslava Šnejdarová.

Rady se liší podle toho, jaký orgánový systém je postižený. Jestli se jedná o běžné průjmy, zvracení, zácpy, kašel, nebo jestli má pes jiné potíže. Přednost před všemi ostatními pravidly má vždycky pravidlo č. 1.

Pravidlo č. 1: Věk

„Pokud je zvíře starší nebo naopak mládě, vždycky jděte k veterináři.“ To znamená, když se jedná o geriatrického nebo juvenilního pacienta. Stejně postupujte v případě zvířete s dlouhodobým zdravotním problémem závažnějšího rázu.

Je možné, že v první fázi nebude veterinář nic zásadního provádět nebo vyšetřovat. Ale i tak je dobré se u psích seniorů a dětí prostě přijít.

Trávicí potíže: průjmy a zvracení

Pejsek občas zvrací nebo má průjem. Co když je jeho nálada ale pořád dobrá, má zájem komunikovat, jít ven, venku čmuchá, prostě užívá si to a neodmítá zásadně jídlo? V tomto případě můžete zkusit tzv. předlékařskou první pomoc.

Zkuste mu zařadit na 24 hodin hladovku a pak nasadit striktní dietu: rozvařit rýži, rozvařit libové kuřecí maso, nesolit. „Často se dělá chyba, že tam lidi podle zkušeností s dětmi přidávají zeleninu, mrkev a podobně. To určitě není vhodné.“ Běžné průjmové onemocnění by tak mělo ustoupit do dvou dnů.


Vybíraví psi
„Psi masožravci jsou od přírody stavění na to, že mají příjem potravy nepravidelný. I když psi ušlechtilí, které chováme, už mají k té divoké podobě daleko, i tak je můžete nechat dva, tři dny o hladu. Pokud tedy je nepříjem potravy způsobený vybíravostí.“

Pokud zvíře zvrací, v prvních hodinách nepodávejte nic. Ani vodu. Po posledním zvracení můžete zkusit za dvě až tři hodiny dát vodu, ale po troškách. Až pak hladovku a dietu.

Onemocnění dýchacích cest: kašel

Velmi intenzivní, až hrozivý kašel, ale zvíře neztrácí náladu? „Jedná se o běžné onemocnění. Na podzim a na jaře bývá způsobeno virózou a je to takzvaná infekční laryngotracheitida.“ Ta může být provázena i zvracením nebo nadavováním. Ale zvíře má stále zájem o jídlo a komunikuje.


Běžná tělesná teplota psů se pohybuje v rozmezí 38–39,1–39,2. Velká plemena mají teplotu nižší. Měří se v konečníku běžným teploměrem.

Vážnější je dušnost. Zvýšené dechové úsilí, které je patrné i v klidu, zhoršená nálada, odmítání jídla nebo přebírání jídla, zvýšená teplota apod. „Tam je naopak potřeba návštěvu veterináře neodkládat.“

Požírání výkalů

„Zvyk požírání výkalů lidi hodnotí ze svého hlediska příkře. Ale z hlediska pejska to není nic nepochopitelného,“ připomíná Šnejdarová. Není to signál k tomu, že byste měli doplňovat nějaké minerály nebo vitaminy.

Pokud se jedná o výkaly speciálně psí, kočičí, měli byste častěji odčervovat, protože samozřejmě je tam větší pravděpodobnost nákazy nějakými vnitřními parazity. „A doporučuju chodit venku s košíkem.“

Ostatní záznamy poraden najdete v iRadiu v Dopoledni s Dvojkou.

autor: ČRo Dvojka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.