Struny podzimu přežily svou klinickou smrt

6. říjen 2010

Struny podzimu - to je název festivalu spojujícího hudební směry, které spolu zdánlivě nesouvisejí. O alternativním pojetí hudební produkce, i magických prostorách pražských koncertních síní, přišel dnes (ve středu 6.10.) hovořit Marek Vrabec, umělecký ředitel festivalu.


Umělecký konzultant Marek Vrabec začínal v novodobé historii Pražského hradu s nepopsanou knihou. V exkluzivních prostorách tehdy neexistovala žádná, periodická hudební akce: "Chtěli jsme k hudbě přistupovat netradičně a nad naším počínáním se vznášel duch posvěcení, prezidentem Václavem Havlem," jak M. Vrabec poznamenal na adresu bývalého prezidenta ČR. Porevoluční Praha byla dobrým lákadlem pro zahraniční hudebníky. Ti tehdy chtěli přicestovat a hrát za výhodných podmínek: "Znovuobjevovali jsme tenkrát hradní prostory a bylo to velké dobrodružství." Pořadatelé očekávali od festivalu něco jiného, speciálního, což se jim nakonec vyplnilo.

Možná právě vhodně zvolený hudební repertoár dovedl učarovat věrnému publiku. Po léta se jeho složení nemění a je velice specifické. "Nekteří kolegové pořadatelé, kteří festival navštíví, sami říkají, že jde o zajímavou, nejen generační směs návštěvníků." Právě míšení žánrů dovede přilákat mladší generace, a to i přesto, že festival nabízí spíše klasiku, jako je jazz či vážná hudba.

The Hilliard Ensemble s Janem Garbarekem zahájí 19.9. Struny podzimu

Historie Strun podzimu byla málem ukončena v roce 2004, kdy nové vedení Správy pražského hradu oznámilo nutnost přesunout festival mimo hradební zdi. M. Vrabec k tehdejší situaci říká: "Byla to velká rána a samotná existence festivalu byla ohrožena." Pořadatelé se ale likvidačním důsledkům ubránili: "Přežili jsme klinickou smrt a nyní jsme opět při síle. Zůstali s námi partneři a hlavně nás podrželo publikum." Bohužel ale nebylo možné zachovat program podle původního konceptu, podařilo se ovšem zachovat to nejlepší.

Z unikátních účinkujících můžeme zmínit např. Kronos Quartet nebo fenomenálního instrumentalistu Uri Caina. I díky těmto jménům lze považovat Struny podzimu za nejzajímavější akustickou akci roku. "V Praze máme skvělé akustické sály, a protože náš festival nedělá pouze akustickou hudbu, je těžké najít vhodný prostor tak, aby byla kvalita zachována," říká M. Vrabec a pokračuje: "Když vycestujete do zahraničí a vidíte, v jakých sálech vystupují umělci např. v Americe, musíte zpětně smeknout našim stavitelům a uvědomit si, jaké máme bohatství."

Organizačnímu týmu Strun podzimu se daří představovat nové věci nejen v tuzemském, ale i evropském kontextu, i když vše naplánovat je mnohdy velice obtížné: "Zajímavé je, že klasičtí umělci plánují daleko více dopředu než např. ti jazzoví. Mají diář plný i na několik let. S jazzovými umělci je trochu problém, protože musíme plánovat spíše za ně," s úsměvem dodává na adresu hudebníků. Pořadatelé se samozřejmě snaží vyhovět každému účinkujícímu. Jejich záměrem je podle slov pořadatele: "Sjednat co nejlepší zázemí a slyšet odpovídající výkon." Proto nás také zajímalo, kdo byl tím umělcem, který udělal na našeho hosta největší dojem: "Velice mě překvapil Bobi McFerrin. Je to úžasně čistý člověk a ani na vteřinu nebyl negativně naladěný. Totéž se dá říct o geniálním houslistovi Gilu Sahanovi."

Struny podzimu

Více se dozvíte v audiozáznamu rozhovoru s Vladimírem Krocem ...



Nestihli jste úterní (5.10.) Setkání Hosta do domu s hudebníkem Jaroslavem "Olinem" Nejezchlebou? Přečtěte si článek Jana Profouse: "Jaroslav "Olin" Nejezchleba u poslechu hudby nedokáže odpočívat"

Jaroslav Olin Nejezchleba



Nezapomeňte, že rozhlasové hry, četby, nedělní pohádky nebo pohádky skřítka Hajaji najdete ve streamu, po dobu jednoho týdne, na našich stránkách. Více informací a přímé linky na pohádky najdete ZDE.

Streamujeme hry, četby, pohádky
autor: Jan Sklenář
Spustit audio