Stres útočí ze všech stran. Jak s ním bojovat?

Stres je ve své podstatě napětí, určitý psychický tlak, který si vytváříme sami nebo jej působí naše okolí a vnější podmínky. Stres může být jednak pozitivní, který nás vede k určitým výkonům či k překonávání překážek. A pak existuje stres negativní.

„Z časového hlediska hovoříme o situačním stresu, tedy krátkodobém, který je méně škodlivý. Naopak dlouhodobý stres, nakumulovaný neboli chronický představuje velký problém. Navíc může být spouštěčem celé řady psychických, ale i fyzických onemocnění či poruch,“ říká PhDr. Pavel Harsa, vedoucí klinický psycholog Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Rozvod, úmrtí i příprava svatby

Největším stresorem je úmrtí někoho blízkého, dále pak rozvod nebo rozchod s partnerem, ale také třeba strach ze ztráty zaměstnání. Někomu může působit stres i příprava svatby, doba Vánoc či těhotenství.

Čím to ale je, že máme dnes stresu mnohem víc než v minulosti? „Dříve lidé žili více pospolu. Večeřeli spolu, trávili spolu víkendy. Podívejme se ale na dnešní přetechnizovanou dobu. Na jednu stranu nám to nesmírně usnadňuje život, na druhou stranu jsme pod daleko větším tlakem, pod těmi stresory. Všechno musí být rychle, všechno musí být včas,“ vysvětluje psycholog Pavel Harsa.

Stres může být spouštěčem celé řady psychických, ale i fyzických onemocnění či poruch.

Když nám začne stres působit potíže, ať už na psychické nebo tělesné úrovni, je potřeba s tím něco dělat. „Jsou věci, se kterými nemůžeme nic udělat. Ale pak je řada věcí, které můžeme změnit. A pokud nám to může pomoct, měli bychom to udělat,“ radí PhDr. Pavel Harsa.

Kromě jiného bychom měli být sami na sebe hodní a dopřát si věci, které nás baví, těší a dělají nám dobře. Můžeme se věnovat svým koníčkům, scházet se s přáteli, jezdit na výlety anebo si zajít na masáž. A pokud ani to nepomáhá, neměli bychom váhat a obrátit se na odbornou pomoc.