„Středověk byl dobou rovnoprávnou,“ říká spisovatel Vlastimil Vondruška

Ač je doménou V. Vondrušky 13. století, píše i knížky z jiných historických období. Ale přiznává, že obecně středověk ho fascinuje nejvíce. Je to podle jeho názoru doba takové opravdovosti, skutečnosti. Lidé museli dělat všechno naplno, jinak by nepřežili. Sice velmi těžce pracovali, ale na druhou stranu se mohli také naplno bavit. Dokázali se těšit z drobností, maličkostí. Neznali fňukání a licoměrnost. Žili řádně a poctivě.

Své detektivní romány V. Vondruška právě takovýmito reálnými postavami takříkajíc zalidňuje. „Pro spisovatele je 13. století dobou velmi inspirativní“, hodnotí dnešní host. „Imperativ víry lidi zbavoval spousty problémů, protože věřili, že nad nimi někdo neustále bdí. Tudíž se nefrustrovali každou drobností, jak je tomu nezřídka v současnosti.“

Důležitou součástí života lidí středověku byly oslavy. Ty by se mohly zdát z dnešního pohledu tak trochu přízemní. „Ideálem totiž bylo dobře se najíst a opít se tak, že spadnete pod stůl. A stejně tak se radovali z rozkoší tělesných. Dělali všechno naplno,“ zdůvodnil spisovatel.

I když se knížky V. Vondrušky hemží mordy, zastává teorii, že ve 13. století bylo v naší metropoli mnohem bezpečněji než dnes. Lze to podle jeho slov dokázat i statistikami.

„V každé společnosti existují lidé, kteří se chovají krutě či nepřizpůsobivě, ale středověk si s nimi uměl narozdíl od dneška poradit, protože středověký soudce nevynášel rozsudek jenom proto, aby zločince potrestal. Rozsudek měl dokonce i jakousi marketingovou funkci. Zločince pověsili na šibenici, která vedla k městské bráně a toho oběšeného tam nechali viset třeba 6 let. Každý, kdo do města přijel, viděl, že tohle město má hrdelní právo a že tady se se zločinci mazat nebudou!“

Pokud vás zajímá, jaké bylo ve 13. století postavení zástupkyň něžného pohlaví, zda měla středověká žena méně práv než žena století devatenáctého a mnohé další zajímavosti, poslechněte si záznam rozhovoru.