Středomořské menu dle novinářky Karin Stružkové
Za předkrmem se vydáme do Bulharska. Jejich specialita se jmenuje Sirene džudžurite, neboli plněná paprika.
Ovšem zcela jiná plněná paprika než jak ji známe u nás. Kapie opečeme nasucho na plechu nebo na pánvi a pak je přikryjeme na čtyři až pět minut pokličkou. Tímto napůl pečením a napůl dušením, což je zvláštní bulharský grif, se slupka z papriky sloupne jedna radost. Pak je odložíme a připravíme si náplň - normální míchaná vajíčka při přípravě nastavíme několika hrstmi strouhaného balkánského sýra, který se při přípravě s vejci na pánvi rozpustí. Touto směsí pak kapie naplníme a ty pak ještě obalíme v trojbalu jako řízek - takže v mouce, vejci a strouhance, a smažíme. I když Bulhaři takto připravené papriky podávají jako předkrm, je to jídlo natolik syté, že se dá klidně podávat i jako hlavní jídlo. Tak si ho určitě vyzkoušejte!
Polévka bude z Chorvatska. Jmenuje se Istarska supa a tento recept předkládám spíše jako takovou perličku, protože se u nás zřejmě hitem zrovna nestane. Kdysi to byla polévka chudých pastevců, dnes, když si ji dáte v některé místní venkovské hospůdce, zvané zde "konoba", zaplatíte za ni na naše peníze kolem dvou set korun.
Základem Istarské supy je červené stolní víno. Do půllitru mírně ohřátého červeného stolního vína se přidá asi deci olivového oleje, cukr a pepř podle chuti a vše se dobře promíchá. Tekutina se přendá do džbánku se širokým hrdlem, zvaného "bukaleta" a do něj se pak přidají dva nasucho opečené teplé toastové chleby. Chléb vínem nasaje a lžící se pak ulamuje a pojídá. Můžete to doma zkusit, nemusíte k tomu mít speciální džbánek, stačí jen hlubší miska. Ovšem po konzumaci takové polévky si už neplánujte žádnou náročnou práci!
Inspiraci na hlavní jídlo najdeme v Řecku: Chobotnice na víně. Chobotnice často chutnají jako nastříhané gumové ventilky - ale to jen proto, že je kuchař při přípravě odbude. U nás se dají koupit mražené. Ty tedy rozmrazíme a pak přijde ten řecký grif jak na to, aby byly chobotničky měkké. Nakrájíme je a dáme do kastrolu - nasucho, bez ničeho. Přikryjeme pokličkou a takových pět až sedm minut dusíme - chobotnice pustí zbytky svých původních šťáv. Tekutinu vylijeme, chobotnice propláchneme a pak teprve začneme připravovat klasický recept.
Kousky chobotnic - asi tak půl kila - vložíme do hrnce na půl šálku rozpáleného olivového oleje a s dvěma nakrájenými cibulkami vše osmahneme. Pak po troškách podléváme červeným vínem, až se vytvoří pára. Pak přidáme zředěný rajský protlak - asi polévkovou lžíci (nebo se můžeme taky plichtit se spařenými, loupanými a propasírovanými rajčaty - ale ten protlak udělá stejnou službu), dále hrstičku rozinek, kousek celé skořice, na plátky nakrájené dva stroužky česneku, vše osolíme a opepříme a strouhneme muškátový oříšek. Přikryjeme a necháme probublávat asi 20 minut. Pak podlijeme troškou vody a dusíme, dokud chobotničky pěkně nezměknou. Všechny ingredience vytvoří báječnou omáčku, do které pak namáčíme kousky bílého chleba.
Pro desert si zajedeme do Turecka. Nejtypičtějším dezertem zde je Baklava, placky z listového těsta, proložené drcenými vlašskými ořechy, sezamem a skořicí, zalité sirupem a posypané pistáciemi. S baklavou jsme se setkali už v Bulharsku, Řecku a nyní v Turecku - všechny tyto země se přou o to, která z nich je vlastně pravlastí tohoto přesladkého dezertu. S největší pravděpodobností je to však právě Turecko.
Baklava se připravuje velice složitě. Tradičně se připravovala ze čtyřiceti vrstev listů těsta, prosypaných mletými oříšky se seznamem a skořicí, zapečených a prolitých sirupem. Už jen příprava původního těsta je velice dramatická a zdlouhavá, takže si raději koupíme lístkové těsto a vyzkoušíme to po česku. Na náplň budeme potřebovat asi 20 deka hrubě mletých vlašských ořechů, můžeme ale nemusíme přidat osm lžic pražených sezamových semínek, dále osm lžic cukru a lžičku skořice. Na mazání těsta si připravíme 20 deka přepuštěného másla. A pak si také musíme připravit sirup - svaříme 350 gramů cukru se stejným množstvím vody, lžící citrónové šťávy a kouskem celé skořice. Vaříme za stálého míchání asi 8 - 10 minut a pak necháme sirup vychladnout. Takže máme vše připraveno a můžeme se do toho pustit. Dva listy tenounce vyváleného lístkového těsta dáme na sebe, pomažeme přepuštěným máslem, posypeme ořechovou směsí a přikryjeme dalšími dvěma pláty těsta. A tak pokračujeme dále. Když máme na sobě navršeno osm listů těsta, opatrně vše stočíme do válečku, pokrájíme ho na osmicentové kousky a klademe je na plech řezem na dno. Vše pak zalijeme zbytkem másla a dáme do středně rozpálené trouby péct asi 20 minut, až baklava zezlátne. Když trošku vychladne prolijeme ji hojně sirupem a posypeme nahrubo sekanými pistáciovými oříšky.
Nápoj najdeme ve Španělsku. Nejen v celém Španělsku, ale i na Mallorce je stále oblíbenější ovocná bowle Sangría - koktejl ze sladkého červeného vína a sklenky likéru (měl by být z ovoce, možné je použít i ovocnou pálenku). Do vína přidáme čerstvé ovoce (broskve, meloun, atd), led, citrónovou limonádu (případně šampaňské). Servírujeme ve skleněných džbáncích s dlouhými lžičkami. Je to velice osvěžující nápoj, ale pozor, ve větším množství může být zrádný.
