Stopy po zločinu mohou vydržet i století, tvrdí forenzní genetička

28. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Forenzní genetička Halina Šimková

„Největší radost mi udělá, když na místě činu zůstane nějaká pěkná malá skvrnka krve,“ říká Halina Šimková v Blízkých setkáních.

Při ohledání biologických stop z místa zločinu prý nejsou důležité vlasy, jak si spousta lidí myslí. „Největší radost z toho co po sobě zanechá pachatel je zaschlá skvrna krve nebo ejakulátu. Na místě činu, které je uzavřené, mohou zůstat dobré stopy i po velmi dlouhé době, někdy i po století. Záleží také na tom, zda pachatel po sobě uklidí, nebo jde o čin neplánovaný,“ vysvětluje genetička.

Co odhalí analýzy DNA

Forenzní genetik zkoumá biologické stopy z místa činu analýzou DNA. „99% procent práce v kriminalistické  laboratoři tvoří základní identifikace člověka. „Poměrně mladou metodou analýz je phenotyping. To znamená, že umíme určit barvu očí, přirozenou barvu vlasů, ale také poměrně přesně určit věk pachatele. Další druhy analýz dokáží stanovit biogeografický původ člověka a určí z jaké je světové populace,“ dodává host Dvojky.

Co máme v genech? Jaké další druhy analýz se provádí? Jak probíhala identifikace v Thajsku po tsunami?

autoři: Adéla Gondíková , mis
Spustit audio

Související