Stopy po zločinu mohou vydržet i století, tvrdí forenzní genetička
„Největší radost mi udělá, když na místě činu zůstane nějaká pěkná malá skvrnka krve,“ říká Halina Šimková v Blízkých setkáních.
Při ohledání biologických stop z místa zločinu prý nejsou důležité vlasy, jak si spousta lidí myslí. „Největší radost z toho co po sobě zanechá pachatel je zaschlá skvrna krve nebo ejakulátu. Na místě činu, které je uzavřené, mohou zůstat dobré stopy i po velmi dlouhé době, někdy i po století. Záleží také na tom, zda pachatel po sobě uklidí, nebo jde o čin neplánovaný,“ vysvětluje genetička.
Co odhalí analýzy DNA
Forenzní genetik zkoumá biologické stopy z místa činu analýzou DNA. „99% procent práce v kriminalistické laboratoři tvoří základní identifikace člověka. „Poměrně mladou metodou analýz je phenotyping. To znamená, že umíme určit barvu očí, přirozenou barvu vlasů, ale také poměrně přesně určit věk pachatele. Další druhy analýz dokáží stanovit biogeografický původ člověka a určí z jaké je světové populace,“ dodává host Dvojky.
Co máme v genech? Jaké další druhy analýz se provádí? Jak probíhala identifikace v Thajsku po tsunami?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
