Stopy po zločinu mohou vydržet i století, tvrdí forenzní genetička
„Největší radost mi udělá, když na místě činu zůstane nějaká pěkná malá skvrnka krve,“ říká Halina Šimková v Blízkých setkáních.
Při ohledání biologických stop z místa zločinu prý nejsou důležité vlasy, jak si spousta lidí myslí. „Největší radost z toho co po sobě zanechá pachatel je zaschlá skvrna krve nebo ejakulátu. Na místě činu, které je uzavřené, mohou zůstat dobré stopy i po velmi dlouhé době, někdy i po století. Záleží také na tom, zda pachatel po sobě uklidí, nebo jde o čin neplánovaný,“ vysvětluje genetička.
Co odhalí analýzy DNA
Forenzní genetik zkoumá biologické stopy z místa činu analýzou DNA. „99% procent práce v kriminalistické laboratoři tvoří základní identifikace člověka. „Poměrně mladou metodou analýz je phenotyping. To znamená, že umíme určit barvu očí, přirozenou barvu vlasů, ale také poměrně přesně určit věk pachatele. Další druhy analýz dokáží stanovit biogeografický původ člověka a určí z jaké je světové populace,“ dodává host Dvojky.
Co máme v genech? Jaké další druhy analýz se provádí? Jak probíhala identifikace v Thajsku po tsunami?
Související
-
Host: forenzní genetička Halina Šimková
Čím ji okouzlila genetika? Pomáhá jí vědecký pohled ukočírovat emoce? A proč investuje takovou spoustu energie do popularizace vědy? Moderuje Jana Rychterová.
-
Já jsem ten první, kdo se dozví pravdu, osvětluje kouzlo svojí práce forenzní genetik
Výzkum kosterních zůstatků nejstarších Přemyslovců z Pražského hradu se odborníci rozhodli zastavit. Proč? V Blízkých setkáních odpověděl Daniel Vaněk.
-
Kdokoli je schopný zabít. Rozený vrah neexistuje, je přesvědčený autor detektivek Viktorín Šulc
„Pokud má být detektivka dobrá, nedá se to ošidit. Nedá se zahrát do ztracena,“ ujišťuje v Blízkých setkáních spisovatel a scenárista.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
