Sto let amerického dramatu
V cyklu Sto let amerického dramatu překladatelé Hana Ulmanová a Jiří Josek představují nejvýznamnější autory a etapy amerického divadla.
Dvanáctidílný seriál, který zahajuje portrét „otce moderního amerického dramatu“ Eugena O´Neilla, jsme vysílali v roce 2016 každou první sobotu v měsíci v čase pravidelného Slova o divadle, vždy v 17:00.
1/12 Eugene O´Neill
Úvodní díl připravila amerikanistka a překladatelka Hana Ulmanová. Přibližuje v něm historii divadla na americkém kontinentu a také cestu, kterou americké drama urazilo ve snaze o získání nezávislosti na evropském divadle. Tento proces dovršil svým dílem právě Eugene O´Neill. Dramatik, který „první vytváří dramatickou literaturu autenticky americké skutečnosti a vítězně jí proniká na scény celého světa. Takřka každá z jeho her ve vrcholném období dvacátých a třicátých let je i pro evropské divadlo objevem: tematickým, druhovým i co do skladebných postupů.“ (Jan Grossman)
Pravidelnou součástí pořadů jsou i ukázky z děl jednotlivých dramatiků. V případě Eugena O´Neilla se zaměříme na jeho rodinnou tragédii Cesta dlouhým dnem do noci. V režii Lukáše Hlavici účinkují Jaromír Meduna (James Tyron), Taťjana Medvecká (Mary Tyronová), Ivan Lupták (James Tyron, syn), Jan Meduna (Edmund Tyron). Průvodní slovo čtou Lukáš Hlavica a Renata Venclová.
2/12 Thornton Wilder
Druhou částí pokračuje cyklus Sto let amerického dramatu, jehož cílem je zmapovat sice relativně krátkou, avšak bohatou historii dramatické tvorby v takzvaném Novém světě. Po Eugenu O´Neillovi, který bývá pokládán za zakladatele moderního amerického dramatu, přichází na řadu dramatik a prozaik Thornton Wilder a mýtus běžné spořádané komunity, o kterém pojednává jeho nejznámější divadelní hra Naše městečko.
Pořad autorsky připravila překladatelka a amerikanistka Hana Ulmanová, která také vybrala ukázky ze hry. Režie se ujal Lukáš Hlavica. Účinkují Jaromír Meduna (dr. Gibbs), Taťjana Medvecká (Paní Gibbsová), Ivan Lupták (Asistent), Tereza Terebová (Emílie Webbová). Komentář čtou Renata Venclová a Lukáš Hlavica.
3/12 Tennessee Williams
Jedním z nejvýznamnějších představitelů moderního amerického dramatu byl bezesporu Tennessee Williams (1911–1983), autor takových divadelních hitů jako Sestup Orfeův, Skleněný zvěřinec, Tramvaj do stanice Touha nebo Kočka na rozpálené plechové střeše. Divadelníky a jejich publikum nepřestávají dojímat postavy zvláštních vyděděnců, komplikovaných hrdinů, kteří jsou nucení žít s cejchem odlišnosti. Před konfliktem se spořádanou většinovou společností se postavy Williamsových her často utíkají do světa iluzí a sebeklamu. To platí i pro hlavní hrdinku hry Blanche DuBois z dramatu Tramavaj do stanice touha, kterému autorka pořadu Hana Ulmanová věnuje největší pozornost.
Třetí část cyklu Sto let amerického dramatu režíroval Lukáš Hlavica, v ukázkách z Willimasovy Tramvaje do stanice touha si zahráli Helena Dvořáková (Blanche), Klára Sedláčková-Oltová (Stella), Petr Lněnička (Stanley), Filip Kaňkovský (Mitch).
4/12 Arthur Miller
O historii amerického dramatu po druhé světové nemůžeme hovořit, aniž bychom se věnovali osobnosti a dílu Arthura Millera (1915–2005). Jeho tvůrčí dráhu výrazným způsobem ovlivnily zážitky z velké hospodářské krize a následně ze 2. světové války. Stopy, které tyto události zanechaly na společenském i vnitřním životě Američanů, mapoval ve svých hrách Smrt obchodního cestujícího, Pohled z mostu, Čarodějky ze Salemu nebo Všichni moji synové. Jak napsala autorka pořadu, překladatelka Hana Ulmanová: „ve svých dílech poukazoval jak na ty aspekty americké skutečnosti, které shledával prázdné, falešné a pokrytecké, tak na nutnost zachovat si za každých okolností důstojnost, morálku a vlastní tvář.“
V dalším díle cyklu Sto let amerického dramatu uslyšíte ukázky z autorovy nejslavnější hry Smrt obchodního cestujícího, zahráli si v nich Petr Lněnička (Biff), Matouš Ruml (Happy), Miroslav Táborský (Willy Loman) a Michal Zelenka (Howard). Průvodní slovo čtou Renata Venclová a Lukáš Hlavica.
5/12 Edward Albee
„Edward Albee není dramatik absurdity; jeho dílo míří k určitému smyslu, je to dílo s poselstvím. Je to dramatik lidské existence v havarijní situaci; dramatik samoty uprostřed množství, který dokázal dramatizovat nedramatizovatelné: izolaci a lhostejnost. Jeho dílo míří k tomu, aby izolace a lhostejnost byly překonány.“ (Milan Lukeš)
Své místo mezi předními americkými dramatiky si Edward Albee zajistil hned svou prvotinou, krátkou jednoaktovkou Stalo se v Zoo z roku 1958. Po několikaletém autorském tápání konečně našel svůj hlas, kterým velmi naléhavě promluvil o lidské samotě a touze po setkání. O tom, že úspěch prvotiny nebyl náhodný, přesvědčil třicetiletý autor svou následující hrou Kdo se bojí Virginie Woolfové, která ho proslavila doslova po celém světě.
Pořad o osobnosti a díle Edwarda Albeeho, který je na poli dramatu aktivní už více než padesát let, připravil překladatel Jiří Josek. Ukázky vybral z her Kdo se bojí Virginie Woolfové a Koza aneb Kdo je Sylvie?. V režii Lukáše Hlavici účinkují Lucie Juřičková (Martha), Marek Němec (Nick), Martin Myšička (Martin) a David Matásek (Ross). Průvodní slovo čtou Renata Venclová a Lukáš Hlavica.
6/12 Sam Shepard
Sam Shepard (nar. 1943) je americký dramatik, spisovatel, hudebník, herec, scénárista a režisér. Přestože je v povědomí veřejnosti možná známější jako úspěšný hollywoodský herec, mnohem významnější je jeho dráha divadelního autora, který má na svém kontě několik desítek divadelních her. Za drama Pohřbené dítě obdržel v roce 1979 prestižní Pulitzerovu cenu, jedenáct jeho divadelních her obdrželo cenu Obie.
Pořad o Samu Shepardovi, který bývá některými publicisty označován za nejvýznamnějšího amerického divadelního autora současnosti, připravila Hana Ulmanová. Ukázky vybrala ze hry Pravý západ (True West), v režii Lukáše Hlavici účinkují Jan Vondráček (Lee) a Jaroslav Plesl (Austin). Komentář čtou Lukáš Hlavica a Renata Venclová.
7/12 Komerční divadlo aneb americký muzikál
Rozdíly v historii amerického a evropského dramatu dobře ukazuje oblast komerčního divadla, jehož podíl na celkové divadelní produkci je v USA mnohem větší než na starém kontinentu. Prázdninové díly cyklu Sto let amerického dramatu tak překladatel Jiří Josek věnoval právě komerčnímu divadlu.
V červencovém pořadu věnovaném americkému muzikálu připomene historii nejslavnějších muzikálových šlágrů uváděných na Broadwayi. A zároveň ukáže, v jaké podobě se dostaly k nám. Hudební ukázky vybíral autor pořadu z vlastního archivu, který shromáždil za pomoci českých divadelních scén, jež se muzikálové produkci opakovaně věnují.
Průvodní slovo čtou Renata Venclová a Lukáš Hlavica.
8/12 Komerční divadlo aneb Neil Simon
Oba prázdninové díly cyklu o americkém dramatu věnoval jejich autor, překladatel Jiří Josek, tzv. komerčnímu divadlu, které se v USA pěstuje v mnohem větší míře než na starém kontinentu. Po červencovém pořadu zaměřeném na americký muzikál přichází Jiří Josek s portrétem snad nejúspěšnějšího broadwayského dramatika – Neila Simona. Přibližuje životní dráhu i nejúspěšnější kusy tohoto nekorunovaného krále zábavního divadla. A pokouší se zjistit, čím si už víc než padesát let získává přízeň většinového publika.
Ukázky vybral Jiří Josek ze Simonovy snad nejslavnější hry Drobečky z perníku, kterou on sám přeložil pod názvem Perníková dáma. Vystupují v nich Petra Špalková (Evy), Denisa Barešová (Polly) a Marek Němec (Lou). Režíroval Lukáš Hlavica, který také s Renatou Venclovou čte průvodní slovo k pořadu.
9/12 David Mamet
V cyklu Sto let amerického dramatu se dostáváme k Davidu Mametovi, který se proslavil především osobitým pojetím jazyka v dialozích svých postav. Hrdinové Mametových her používají jazyk a vzájemný dialog především jako zbraň k ovládnutí bitevního pole. S jeho pomocí manipulují druhými, klamou je a obelhávají, aby dosáhli svých cílů. Řeč, obecně považovaná za prostředek komunikace, se u Mameta mění v sám zdroj neporozumění.
Autorka dnešního dílu, překladatelka a amerikanistka Hana Ulmanová, to dokazuje na ukázkách ze hry Oleanna, ve kterých si zahráli Ivan Řezáč (John) a Tereza Dočkalová (Carol). Pořad režijně připravil Lukáš Hlavica, který spolu s Renatou Venclovou také čte průvodní komentář.
10/12 Tracy Letts
K nepřehlédnutelným osobnostem amerického divadla a dramatu patří bezesporu Tracy Letts (nar. 1965). Letos jedenapadesátiletý herec a dramatik se autorsky etabloval hned svou první hrou – drastickou černou komedií Zabiják Joe (1993), skrze kterou ho také ve druhé polovině devadesátých let poznalo české publikum. Lettsův drsný jazykový i situační humor, se kterým zobrazil rodinu z nejspodnějšího patra americké společnosti, diváky šokuje i odzbrojuje zároveň. A dovoluje autorovi vyklenout historku o plánované vraždě matky prostřednictvím nájemného zabijáka v příběh, který v konci dostává rozměr antické tragédie.
Rozhlasové nastudování Zabijáka Joea v režii Natálie Deákové s Martinem Fingerem, Petrou Špalkovou, Leošem Nohou, Šárkou Vaculíkovou a Ondřejem Rychlým bude mít premiéru v rámci Amerického roku na Vltavě v úterý 1. listopadu 2016 ve 22.00.
Druhou velmi ceněnou hrou Tracyho Lettse je pak Srpen v zemi indiánů (2007), za níž získal Pulitzerovu cenu. Drama, ve kterém takříkajíc v přímém přenosu sledujeme rozklad jedné početné jižanské rodiny, potvrdilo Tracyho Lettse definitivně jako předního amerického dramatika. A zároveň z něj učinilo nástupce takových klasiků, jakými jsou Eugene O´Neill nebo Arthur Miller.
Portrét Tracyho Lettse pro cyklus Sto let amerického dramatu napsal Jiří Josek, který se svým skvělým překladem Zabijáka Joea zasloužil o autorův úspěšný vstup na česká jeviště. V ukázkách ze hry Srpen v zemi indiánů vystupují Jitka Ježková (Karen), Dana Černá (Barbara), Andrea Elsnerová (Ivy) a Valerie Zawadská (Violet). Průvodní slovo čtou režisér pořadu Lukáš Hlavica a dramaturgyně Renata Venclová.
11/12 Ženské drama
V předposledním dílu cyklu o americkém dramatu se Hana Ulmanová zaměřila na ženské autorky. Mapuje období, ve kterých byly ženy jako dramatičky v americkém divadle jevem spíš ojedinělým, období, kdy úspěšných divadelních autorek v USA začalo přibývat, i časy, ve kterých ženy skrze divadelní činnost demonstrovaly svou emancipaci.
Ukázky pochází ze hry dobře známé i u nás – Zločiny srdce Beth Henleyové byly na českých jevištích uvedeny celkem devětkrát. V postavách tří sester, které přes všechny nezdary a obtíže neztrácejí chuť do života, účinkují Lucie Polišenská (Polly), Andrea Elsnerová (Meg) a Pavla Beretová (Babe).
Pořad režíroval Lukáš Hlavica, který také s dramaturgyní Renatou Venclovou čte průvodní komentář.
12/12 Afroamerické drama
S použitím překladu Hany Budínové připravila Hana Ulmanová. Dramaturgie Klára Novotná a Renata Venclová.
Poslední oblastí, na kterou se zaměříme v cyklu o americkém divadle, bude afroamerické drama. Podobně jako ženské autorky, i dramatici černé pleti si museli nejprve vydobýt přístup do oblasti, která byla dlouhá desetiletí doménou bílé populace. A podobně jako mělo v jisté fázi feministické hnutí zásadní vliv na rozvoj ženského dramatu, také afroamerické divadlo prošlo obdobím, kdy drama a divadelní tvorba především sloužily v boji proti rasové diskriminaci.
Z autorů afroamerického dramatu, jejichž tvorbu jsme v českého překladu mohli poznat i u nás, vybrala Hana Ulmanová Lorraine Hansberryovou a její hru Jako hrozen v parném slunci, ze které uslyšíme ukázky.
Autoři: Hana Ulmanová a Jiří Josek Dramaturgie: Renata Venclová
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
