Stín blaženosti a další povídky Věroslava Mertla, křesťansky orientovaného literáta na okraji společnosti

23. prosinec 2020

Člověk pozoruhodný dílem, které po něm zůstalo, i osudem jedince, který jako by vždy stál kdesi „na okraji“ – Věroslav Mertl. Poslechněte si tři z jeho krátkých povídek v podání Bohumila Bezoušky, Petra Haničince a Bořivoje Navrátila. Najdete je on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

V březnu roku 1929 se v rodině četnického strážmistra v Chrášťanech u Týna Nad Vltavou narodil Věroslav Mertl. V prvních poválečných letech vystudoval obchodní akademii v Českých Budějovicích. Řadu let pak pracoval jako úředník a jen máloco dávalo tušit jeho literární talent. Teprve v roce 1969, ve svých čtyřiceti letech, debutuje knihou povídek Stín blaženosti. Tou dobou nedlouho pracuje jako redaktor českobudějovického nakladatelství Růže a také v brzy zakázaném katolickém literárním měsíčníku Arch. Od roku 1971 pak až do počátku devadesátých let působí jako tajemník okresního výboru Československé strany lidové v Českých Budějovicích a v nakladatelství Vyšehrad čas od času publikuje další povídkové soubory a první romány.

Čtěte také

Vzhledem ke svému zjevnému navazování na tradici předválečné katolické literatury, zejména pak na Jana Čepa, jehož dílo jej ovlivnilo nejvíc, zůstával po celou dobu normalizace pro oficiální českou literaturu neviditelným. Teprve po roce 1990 bylo jeho literární dílo plně akceptováno a – i přes dílčí výhrady zejména některých mladších literárních teoretiků – také formálně doceněno udělením Státní ceny za literaturu v roce 2001. Věroslav Mertl zemřel v Českých Budějovicích v roce 2013.

Stín blaženosti

Účinkuje: Bohumil Bezouška
Režie: Vladimír Tomeš
Natočeno: v roce 1991

Titulní povídku svého knižního debutu napsal Věroslav Mertl v roce 1966. Její dva hrdinové, manželé Berta a Matouš, ve svém věku 75, respektive 83 let už „hledí na věci světa jakoby špehýrkou“ a „zbývá jim poslední touha – důstojné odcházení“. Poklidné plynutí jejich všedních dnů plní drobné vzpomínky, úsměvné rozmíšky i přiznání dávných poklesků, které už čas milosrdně zahladil. A tak jako se právě vysoko nad jejich hlavami, na oběžné dráze Země, poprvé spojily kosmické lodě Gemini, tak i jejich pevně spojené koráby života plují vstříc svému nekonečnu.

Malá smrt pana Gromuse

Účinkuje: Petr Haničinec
Režie: Jan Fuchs
Natočeno: v roce 1994

Válečný invalida z bitvy u Verdunu pan Gromus, který výsluhou obdržel a provozuje obligátní trafiku, je dokonalým antihrdinou. Člověk malý tělesnou konstitucí i myšlením prožívá svou druhou hroznou válku pln strachu z přechodu fronty. A ta se blíží, neboť končí rok 1944 a jihočeská vesnice, ve které žije, skutečně může být ohrožena. Svůj strach zakrývá siláckou pózou zkušeného válečníka a svou korpulentní ženu i poněkud pobavené a nechápající sousedy nutí hledat úkryt v lesní jeskyni. A právě tato panická snaha se nakonec stává příčinou naplnění jeho nehrdinského osudu.

Jakož i my odpouštíme

Účinkuje: Bořivoj Navrátil
Režie: Dimitrij Dudík
Natočeno: v roce 2005

Abiturientský večírek v roce 1993, tedy nedlouho po zásadní změně společenských poměrů a v atmosféře znovunabyté svobody, se stává místem vyrovnání s křivdami minulosti. Dva bývalí spolužáci, oba minulým režimem perzekvovaní, symbolizují dvě krajní polarity postoje k prožitému zlu. Ten odpouštějící a shovívavý dokonce pozve na setkání starého ředitele školy, který se neblaze podepsal ne jejich životním osudu, aby se sám později stal obětí režimu, kterému slepě sloužil. Ten druhý, radikální, nehodlá odpustit žádnou vinu a selhání. Střet těchto polarit vyostřuje otázky, co je slabost a co síla a co skutečně osvobozuje.

Spustit audio

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.