Stíhači a bombardéři (8/16)
15. března 1939 se začala psát jedna z nejsmutnějších kapitol naší historie. Došlo k německé okupaci Čech, Moravy a Slezska. Československá armáda byla rozpuštěna a s ní samozřejmě i její letectvo. Tisícovky pilotů stály před otázkou co dál.
V letech 1939 a 1940 se mnoha z nich podařilo uniknout do zahraničí – buď přes Polsko do Francie, nebo balkánskou cestou přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Blízký východ taktéž do Francie.
Československé perutě RAF
Prvních leteckých bojů se naši zúčastnili už v roce 1940 ve Francii, a to jako stíhači. Ještě než stačili Čechoslováci ustanovit vlastní leteckou jednotku, Francie se zhroutila. Piloti se proto přemístili do Velké Británie, kde během krátké doby vznikly tři stíhací perutě – 310., 312. a 313. československá peruť RAF a jedna bombardovací – 311. československá bombardovací peruť RAF.
První dvě zmíněné stíhací perutě se zúčastnily proslulé Bitvy o Británii a ve své výzbroji měly především stroje Hawker Hurricane. Tři sta třináctka, která vznikla o rok později, to je v roce 1941 létala na proslulých Spitfirech.
Fenomén František Fajtl
Mnoho dalších letců bojovalo i u britských perutí, převážně stíhacích – jako například pozdější generál František Fajtl. Ten se v roce 1942 stal prvním ze tří leteckých důstojníků, který coby Čechoslovák velel britské peruti – konkrétně 122. stíhací peruti. Jejím úkolem bylo mimo jiné doprovázet britské a americké bombardéry při náletech ve Francii, Belgii a Nizozemí. V témže roce byl nad Francií František Fajtl sestřelen.
Jak pokračoval jeho příběh? Jaká jména československých pilotů se zapsala do letecké historie? Kterých nejvýznamnějších bojů se českoslovenští stíhači účastnili? Jaký úkol měli noční stíhači?
Soutěžní otázka
Ve kterém roce byl František Fajtl sestřelen nad Francií?
Správně odpověděla a výhercem se stala Jana Svatoňová, Žďár nad Sázavou. Všichni soutěžící, kteří odpověděli správně, pokračují v soutěži.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
