Stavovské divadlo. Rozlícený dav vyhnal herce a obsadil budovu

Stavovské divadlo je nejen nejstarší divadelní dům v Praze, ale také jedno z mála klasicistních divadel v Evropě a jediná dochovaná scéna, kde působil Wolfgang Amadeus Mozart. Nosticovo, Stavovské, Zemské a Tylovo. Málokterá stavba tolikrát změnila svůj název. Na půdě Stavovského divadla se po staletí odehrávaly národnostní boje mezi česky a německy mluvícím obyvatelstvem. Základní kámen byl položen 7. června 1781 a za necelé dva roky se v nové budově už hrálo.

Přestože se ve štítu vyjímalo latinské heslo Vlasti a múzám, v prvních letech se v něm tleskalo výhradně německým nebo italským představením.  

Figarova svatba měla úspěch

V roce 1786 tam byla uvedena opera Figarova svatba. V hledišti seděl i její autor Wolfgang Amadeus Mozart, kterého dojaly ovace plného sálu. S vlažnou reakcí publika ve Vídni se to nedalo srovnat. Není divu, že se skladatel rozhodl další operu uvést právě v Praze. O několik měsíců později ve Stavovském divadle osobně dirigoval světovou premiéru opery Don Giovanni.

Zakladatel a hlavní mecenáš divadla hrabě František Antonín Nostic svolil k představením v češtině až ve snaze o zvýšení návštěvnosti. Národnostní třenice se tím jen vystupňovaly. České hry byly označeny za šovinistické a na čas zakázány. V roce 1834 tam při premiéře hry Fidlovačka od Josefa Kajetána Tyla poprvé dolehla k uším obecenstva píseň Kde domov můj.

V roce 1920 rozlícený dav herce vyhnal

Situace se na chvíli uklidnila po roce 1861, kdy si Češi postavili své Národní divadlo a Stavovské divadlo se znovu stalo výhradně německou scénou.

Tak to zůstalo až do roku 1920, kdy rozlícený dav hnán protiněmeckými náladami budovu obsadil a herce vyhnal. Z právního hlediska se jednalo o krádež za bílého dne, ale státní orgány si netroufly zasáhnout. Soud naopak vše posvětil, když ze Stavovského divadla oficiálně udělal druhou scénu Zlaté kapličky.

autoři: Jan Kovařík , Tereza Stýblová , Tomáš Kaucký
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.