Staroměstský orloj je pod 24hodinovým dozorem Petra Skály, ale i webkamer

24. květen 2011
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Petr Skála

Restaurátor, hodinář, orlojník, akademický sochař a opravář věžních hodin Petr Skála byl úterním (24. května) hostem magazínu Dvojky ČRo „Je jaká je“ po 9:05 hodině.

Pražský Staroměstský orloj snad navštívil každý Čech, Moravan a Slezan. Je to opravdu impozantní a originální dílo, které nemá v Evropě obdoby. Každou hodinu se na produkci dívá zhruba 1000 lidí. Orlojů sice ve své době existovalo několik, žádný se ale, s původními hodinovými mechanismy, do dnešních dob nezachoval. „Staroměstský orloj je opravu výjimečný. Je také výjimečně umístěn na náměstí, kde doslova po celá staletí kráčely dějiny. Obdivovaly jej všechny naše generace. Již Jan Táborský v roce 1570 napsal: »Orloj tento tak divný a znamenitý jest, že já divěcí se jemu, mnohokrát jsem říkal, že jest nebeský orloj,« řekl v rozhovoru Dvojky ČRo Petr Skála. Na orloj se prý můžeme dívat z mnoha stran, má v sobě magii, astrolab a také tolik známé apoštoly a figury, které ne všechny jsou původní.

Figur je celkem osm a všechny nabízejí několik vysvětlení svých existencí, ke každé se vztahuje nějaká legenda. V horní části se pohybují postavy Marnivce, Lakomce a Smrtky. To je prý velmi zajímavá figura, která je navíc velmi symbolická. Ve chvíli, kdy se začne pohybovat mj. otočí přesýpací hodiny a zastaví čas. Poté v orloji najdeme postavu Hedonisty, tedy člověka s citerou, který si užívá slasti. Mezi tzv. dolní figury patří Písař (Filozof), Anděl, který původně ukazoval datum, Hvězdář a Kronikář. Na úplně původním orloji bychom ale figury nenašli.

Staroměstský orloj

Podle P. Skály se o historii Staroměstského orloje ale stále málo ví. „Je tam spousta otazníků, věrohodných zpráv je velmi málo.“ Čas od času ale novinky proniknou na veřejnost. V posledních letech se podařilo zpřesnit jeho historii, a to ve chvíli, kdy jsme slavili 600 let orloje a tento mezník probudil zájem nejednoho badatele. Nově se totiž dávají do souvislosti informace z historických archivů. Velký mezník najdeme v 1962, kdy vešlo ve známost autorství. Celá staletí se myslelo, že orloj sestavil mistr Hanuš, a to kolem roku 1490. Tato informace pochází od významného orlojníka z druhé poloviny 16. století Jana Táborského. „Ve své knize totiž napsal, že, když se ptal, kdo orloj postavil, slyšel, že to byl jakýsi mistr Hanuš. Jan Táborský ale nenapsal, že to postavil, ale že to slyšel. Tuto jeho myšlenku pak velmi zpopularizoval Alois Jirásek a byla v povědomí lidí až do roku 1962. Tehdy ale (na Kladensku) zemřel sběratel starých rukopisů a jeho rodina sbíbrku rozprodávala.Ta se dostala do rukou historiků, kteří zde objevili opis Táborského knihy pro orlojníky pořízený kvůli tomu, aby se častým používáním nezničil. Našel se tak záznam písaře z roku 1628, který opisuje listinu purkmistra. Tou přiznává Mikuláši z Kadaně odměnu 50 kop na zhotovení domu právě za zhotovení orloje. V listině je také popis orloje a soupis všeho co ukazuje a obsahuje. Od té doby víme, že pochází z roku 1410.“ V pověsti, která je zaznamenána ve Starých pověstech českých Aloise Jiráska, se traduje, že orloj vybudoval mistr Hanuš a po dokončení prací jej nechali pražští radní oslepit. To proto, aby nemohl vyrobit kopii. Mistr Hanuš se ale měl pomstít a orloj zastavit. Se zastavením orloje je pak spojena další pověst, podle které by měl být amen s celými Čechami. Jestliže se porouchá, tak přijde špatný rok a pokud se k němu někdo chová neuctivě nebo nepřátelsky, bude potrestán. P. Skála dodává, že tyto pověsti patrně vzniky v 19. století a je na nich mnoho pravdy. Stačí se podívat do historie.

Staroměstský orloj - místo kde stála dřevěná socha Hvězdáře, které neznámý vandal urazil ruku.

Na orloji je pořád co dělat i dnes. Při poslední odstávce orloje je podařilo vrátit pohyb kohoutovi, který dnes při kokrhání opět mává křídly. Kohout má také svůj symbolický význam. Figura Smrtky zazvoní, otočí hodiny a nakonec kohout zakokrhá a zamává křídly. „Jak se říká, kohout plaší smrt. Je to symbol znovuzrození života a uzavírá každou hodinovou produkci orloje.“

Jak vlastně práce orlojáře, kterou si zřejmě jen málokdo z nás dokáže přesně představit, vypadá? „Orloj kontroluji každý pátek nebo pokaždé, když jedu do Prahy. (Pozn. P. Skála bydlí v Sadské u Prahy.) Každý týden musím stroj prohlédnout, namazat, utřít od prachu a také provést preventivní prohlídku. Stroj je velmi citlivý a tak i ručně zjišťuji, zda je vše v pořádku. Orloj je také pod kontrolou webkamery a tak jej mám stále pod dozorem. Zajímavé je, že stroj jde opravdu přesně. Je tam geniální řídící mechanismus od Ronalda Božka z roku 1865." Podlaha, na níž stojí orloj, je v šestimetrové výšce. Dříve se na místě svítilo svíčkami, dokonce jeden z dřívějších orlojníků kolem roku 1500 omylem zapálil trám a na čtyři roky pak byl zbaven správcovství. Dnes už je však na místě moderní osvětlení.

Petr Skála a Marie Retková

Pokud vás zajímají další podrobnosti o Staroměstkém orloji, tak si poslechněte audiozáznam rozhovoru Dvojky ČRo.
(Audio najdete na začátku tohoto článku.)

autor: lup
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...