Stanislav Motl k 15 letům pořadu Stopy, fakta, tajemství: Některá tajemství si vezmu do hrobu

8. září 2025

Odhalil 15 nacistických vrahů, prošel 11 válečnými konflikty, zpovídal Lídu Baarovou i posledního přeživšího z Titaniku. Napsal přes 20 knih, procestoval svět po stopách Antoina de Saint-Exupéryho a už 15 let přináší posluchačům Dvojky svůj pořad Stopy, fakta, tajemství… Jak se vyrovnává s hrůzami, které odhaluje? Proč při svém pátrání využívá minimálně internet? Jakou metodu má, aby nevyhořel? A co ho žene kupředu? Blízká setkání k Týdnu se Stanislavem Motlem na Dvojce.

Pořad Stopy, fakta, tajemství..., který stanice Dvojka vysílá každé úterý v podvečer, měl mít původně pouhých 15 dílů. Sám autor Stanislav Motl měl obavy, zda je dokáže naplnit. To, že jich do dnešního dne bylo odvysíláno skoro 550, považuje za zázrak.

Čtěte také

Pátrání v době internetu

Internet k pátrání prý používá minimálně. „Radši používám starou heuristickou metodu pátrání – archivy, knihovny, pamětníci, potomci pamětníků a analýza v hlavě. Právě schopnost věci analyzovat kvůli používání internetu mizí. Lidé něco zadají do googlu a pak to zapomenou. Zatímco já si všechny kroky, ke kterým jsem v hlavě došel, pamatuju.“

„Je to pracné, ale spolehlivé,“ zamýšlí se. „Internet je ale výborná věc, když chcete někoho najít,“ připouští s tím, že nedávno takto našel v Austrálii vnuka známého válečného zločince.

Soutěžte o knihu

Životní případ?

A který případ v něm zanechal největší stopu? Bylo jich několik.  „Velmi mě zasáhl příběh o bratrech Bienertových, dvou sudetských Němcích, kteří byli nesmírně oblíbení a které někdo brutálně zabil. Zprvu byl zájem novinářů ohromný, tušili senzaci. Pak to ale opadlo a mě ta nespravedlnost strašně rozčilovala. A tak jsem pátral na vlastní pěst, i když mi pak vrah začal vyhrožovat smrtí.“

Čtěte také

Fakta, pravda, empatie

Jeho práce ale není jenom o odhalování pravdy za každou cenu, ale také o lidskosti a citlivosti vůči osudům druhých. „Jsou věci, které jsem odhalil, ale nikdy je nezveřejním. Jejich publikování by znamenalo jen bulvarizaci a další ublížení. Třeba v případě Lídy Baarové vím víc, než jsem po její smrti, jak si přála, napsal. Vezmu si to s sebou do hrobu. Ne všechno, co objevíte, musí být za každou cenu vyřčeno,“ uzavírá.

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.