Stanislav Motl k 15 letům pořadu Stopy, fakta, tajemství: Některá tajemství si vezmu do hrobu

Pořad Stopy, fakta, tajemství..., který stanice Dvojka vysílá každé úterý v podvečer, měl mít původně pouhých 15 dílů. Sám autor Stanislav Motl měl obavy, zda je dokáže naplnit. To, že jich do dnešního dne bylo odvysíláno skoro 550, považuje za zázrak.

Čtěte také

Týden se Stanislavem Motlem. Poslechněte si to nejlepší z pořadu Stopy, fakta, tajemství… a soutěžte o knihu

Pátrání v době internetu

Internet k pátrání prý používá minimálně. „Radši používám starou heuristickou metodu pátrání – archivy, knihovny, pamětníci, potomci pamětníků a analýza v hlavě. Právě schopnost věci analyzovat kvůli používání internetu mizí. Lidé něco zadají do googlu a pak to zapomenou. Zatímco já si všechny kroky, ke kterým jsem v hlavě došel, pamatuju.“

„Je to pracné, ale spolehlivé,“ zamýšlí se. „Internet je ale výborná věc, když chcete někoho najít,“ připouští s tím, že nedávno takto našel v Austrálii vnuka známého válečného zločince.

Životní případ?

A který případ v něm zanechal největší stopu? Bylo jich několik.  „Velmi mě zasáhl příběh o bratrech Bienertových, dvou sudetských Němcích, kteří byli nesmírně oblíbení a které někdo brutálně zabil. Zprvu byl zájem novinářů ohromný, tušili senzaci. Pak to ale opadlo a mě ta nespravedlnost strašně rozčilovala. A tak jsem pátral na vlastní pěst, i když mi pak vrah začal vyhrožovat smrtí.“

Čtěte také

To nejlepší od Stanislava Motla: Bienertovi aneb Dlouhá cesta spravedlnosti

Fakta, pravda, empatie

Jeho práce ale není jenom o odhalování pravdy za každou cenu, ale také o lidskosti a citlivosti vůči osudům druhých. „Jsou věci, které jsem odhalil, ale nikdy je nezveřejním. Jejich publikování by znamenalo jen bulvarizaci a další ublížení. Třeba v případě Lídy Baarové vím víc, než jsem po její smrti, jak si přála, napsal. Vezmu si to s sebou do hrobu. Ne všechno, co objevíte, musí být za každou cenu vyřčeno,“ uzavírá.