„Stáčení medu je největší svátek v roce,“ říká Ludmila Dušková

23. květen 2011
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jiří Diviš s hostem

Tentorkát jsme ve studiu přivítali dva včelaře, Ludmilu Duškovou a Josefa Diviše. Byli hostem pondělního (23. května) magazínu „Je jaká je“ Dvojky Českého rozhlasu a Stanislavy Lekešové po 09:05 hodině.

Už ve starověku byl med obchodním artiklem dražším než cukr. Prastará literatura, nalezená na území bývalé egyptské a babylonské říše, hovoří o sběru a uchovávání medu. Byl považován za všelék. Používal se na chřipkové stavy, vnitřní onemocnění a dokonce i jako obklad na otevřené rány. Od dávných dob se chov i technika stáčení neustále zdokonaluje. „Kdybychom med neměli, život by byl mnohem hořčí,“ říká Ludmila Dušková.

Práce s úly je nikdy nekončící proces. V lednu včelař vyrábí pomůcky, vyvěšuje rámečky, zlepšuje nářadí. Ani včely nezahálejí. Od samého konce zimy začínají provádět první prolety. Čistí úly a hledají pyl. První kvetou lísky a vrby, poté ovocné stromy, které jsou nejvydatnějším zdrojem nektaru. Do června nabírá včelstvo co nejvíce síly pro sběr medu, aby se společenství stalo zdravé a životaschopné. S tím přicházejí strasti pro člověka ve formě rojení a sladká odměna při vytáčení sladkého produktu jejich snažení.

Jiří Diviš

V dalším roční době kvete řepka a na červencové období je podle Ludmily Duškové nejlepsí mít připraveno na okolních polích a záhoncích mnoho léčivých rostlin, dají medu chuť.

V úlu se nachází nejvíce dělnic (40000 – 60000). Poté trubců a nakonec jedna královna. Když se včelstva neúnosně rozmnoží, založí tzv. matečník, ze kterého se vylíhne nová královna. Poté se úl rozdělí. Stará matka vezme své věrné a odletí pryč. Toto chování je právě ono popisované rojení,“ říká Josef Diviš.

Včely se každý rok musí podrobit zdravotní prohlídce. Na začátku roku se vkládají speciální vložky pod úly, které zachytávají veškerý odpad. Ten se sbírá, suší a následně posílá na veterinární stanici k vyšetření. Odborníci se pak dokáží zjistit, jak moc je každé včelstvo zamořené roztoči. Pokud je únosná mez překročena, zahájí se léčba. Prvním krokem je použití kyseliny mravenčí a dalších chemických přípravků v době, kdy ještě nemůže být ohrožena samotná snůška. Poté se nasazují speciální zápalné pásky, které dýmají v úlech a tím rozšiřují léčivou látku.

Host Jiřího Diviše

Med, hlavní produkt včel, je zahuštěná hmota, obsahující jednoduché cukry, lišící se barvou. Světlý je z prvních květů a řepky. Tmavý, tzv. lesní se sbírá v pozdním období a včely ho sbírají z medovice (produktu mšic). Sladká medovice slouží jako zdroj nektaru. Květový med obsahuje více fruktózy, díky níž má větší tendenci ke zcukernatění, jež je považováno mezi znalci za znak kvality.

Neméně důležitým produktem včel je propolis. Jedná se o látku, kterou sbírají z pupenů stromů. S její pomocí utěsňují mezery a skuliny v úlech, aby do nich nefoukalo, nebo se nepozorovaně dostal nepřítel a zároveň slouží jako obalový materiál. Když vleze do úlu myš, což není v zimních měsících nic neobvyklého, včely jí usmrtí a obalí propolisem, aby se vevnitř nerozkládala. V současnosti tato látka slouží jako surovina k velkému množství léků, například propolisová tinktura je používána jako desinfekce při prvních příznacích chřipky.

Jiří Diviš

Stáčení medu je pro včelaře vyvrcholení jeho snažení. Nezřídka do sklenic rozlijí více než 200 kg medu. Nejdříve se musí vyjmout jednotlivé rámečky, které se musí „odvíčkovat,“ tedy zbavit voskových uzávěrů, kterými dělnice jednotlivé komůrky uzavírají a následně se plást vloží do medometu. Odstředivou silou a rotací se z něj dostane sladký produkt. „Stáčení medu je největší svátek v roce,“ uzavřela rozhovor Ludmila Dušková.

autor: Jan Profous
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.