Srdce salátu není v jeho srdíčkách. Tmavší listy spíš prospějí vašemu zdraví

Hlávkový salát
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hlávkový salát

Což takhle dát si salát? Ale ne jen k snědku, ale taky na balkon nebo za okno. Využijte jeho křehkost a svěžest!

Listová zelenina je zdravá, plná vitaminů, minerálů, antioxidantů. Víc živin obsahují tmavé listy salátu. Oblíbená křehoučká srdíčka jich tolik nemají. Pro salát v jídelníčku je ale i kulinářský důvod: každému jídlu dodá křehkost, čerstvost, svěžest.

Zakladatelka farmářských trhů Hana Michopulu dává přednost salátovým směsím. Ráda do nich přidává i hořkou čekanku. „Jsem propagátor hořké chuti. Není to tak, že správná je jen ta sladká nebo slaná. Hořká nám pomáhá cítit tu paletu celou.“

Čtěte také

Pěstitelka salátů Radka Šťastná si zase salátovou směs nedovede představit bez dubáčku. „Krásně klouže do krku,“ tvrdí.

Jak salát připravit
Každý salát by se měl nejprve důkladně oprat a také osušit. Jenom tak se na něm udrží zálivka a nestéká do talíře. Užitečná je odstředivka na salát, dobře ale poslouží i obyčejná utěrka. Je lepší ho trhat, dotykem s kovem hnědne.

Na dochucení salátu stačí trocha olivového oleje a balzamikového octa. Klasickou vinegret si můžeme připravit i do zásoby. Nejlepší je salát čerstvě utrhnutý na poli. „Chutná jako máslíčko,“ libuje si Šťastná.

Živá voda proti salátovství
Studená voda zažene únavu nejen nám, ale i salátu. „Stačí do ní na chvíli ponořit košťál,“ radí paní Šťastná. Hana Michopulu je naopak proti kříšení zeleniny. „Její přínos je právě ta čerstvost, ta křehkost. To je, proč listovou zeleninou podáváme, proč s ní kouzlíme.“

Salát můžeme pěstovat třeba i na balkoně. Salanova – to je tip Radky Šťastné. „Je hezký. Vypadá jako kytička a zároveň ho můžeme sníst.“

Nezapomínejte na mangold nebo kerhátek
K přípravě salátu se hodí mladé špenátové listy, ty starší bychom měli tepelně upravit. Popularitu si opět získává mangold – 300 let stará rostlina, kterou později právě špenát vytlačil.

V kuchyni můžeme využít i listy rostliny, které jsou naše zahrady plné, považujeme ji za plevel. Je to bršlice kozí noha, známá také jako kerhák nebo kerhátek. Hana Michopulu ji používá třeba do polévky, přidává ji do omelety. V každém případě je potřeba ji nechat přejít varem.

Více si poslechněte ze záznamu v iRadiu.