Spisovatelka Markéta Lukášková: Trvalo mi dlouho, než jsem přestala řešit hejty

Ještě před rokem bylo doménou Markéty Lukáškové především psaní. Během pandemie ale začala točit podcast Příběh, který se opravdu stal. „Hodně jsem se díky němu naučila a dnes bych už bez toho nemohla být. Navíc je to vlastně také vyprávění příběhů, byť jinou formou.“

Psát začala Markéta Lukášková už na základní škole. Tehdy si vysnila kariéru novinářky. Začala studovat žurnalistiku, ale po dvou letech i přes odpor rodičů ze studií odešla. „Já v Brně neměla žádné zázemí. Nesedlo mi to. Navíc jsem čekala, že na té škole bude víc praxe.“ Tu si dopřála v někdejší zpravodajské televizi Z1, kde nějakou dobu působila. Ve svých 22 letech pak nastoupila do Reflexu, kde měla na starosti online. „Byla jsem hodně na očích a lidé měli potřebu mě hejtovat. Tehdy to pro mě bylo hodně těžké, číst o sobě hnusárny. Dlouho trvalo, než jsem to přestala řešit.“

Spisovatelkou jen díky nabídce

Svět médií opouštěla Markéta Lukášková složitě a na několik pokusů. Zlomem pro ni byla nabídka napsat knihu, na základě které stvořila Lososa v kaluži. „Myslím si, že bych se k psaní knih sama nedopracovala. Asi by mě vůbec nenapadlo, že to vůbec jde. Potřebovala jsem to postrčení,“ myslí si spisovatelka, která už má na svém kontě pět knih a připravuje další. Po loňské novince s názvem Majonéza k snídani má letos v plánu knihu, která bude vycházet z jejího podcastu. „Bude to takové převyprávění moderních dějin. Měly by tam být i rozhovory s pamětníky. Takže se vrhám úplně do jiných vod.“

Už jako dítě měla Markéta Lukášková problémy s psychikou. Tehdy ji ale okolí vnímalo jen jako přecitlivělou holčičku. „Dodnes je těžké někomu vysvětlit, co se člověku děje v hlavě. Honí se vám v ní myšlenky, které nemůžete ovládnout. Já v té nejhorší době jen seděla doma a měla pocit, že je něco špatně, že každou chvíli umřu. Je to jako rakovina mysli,“ vyprávěla v pořadu Až na dřeň spisovatelka, které pomohla až antidepresiva. „Hodně mi vadí, když takové problémy někdo zesměšňuje.“

Svým psaním vstoupila i do světa divadelního, o co přesně jde? Která novinářská praxe pro ni byla největší školou? Proč jí nikdy moc nešlo psát zpravodajské příspěvky? A co všechno jí do života přinesl minulý rok?