Spisovatel Jiří Raichl vydává knihy a zároveň pracuje v zařízení pro mentálně postižené. Každý den tam je jako nový příběh, je to krásná a naplňující práce, říká

9. leden 2022

Pracoval v bankovnictví. Pak si ale jednoho dne řekl dost. Místo v bance vyměnil za práci s mentálně postiženými a texty, které dlouhá léta psal jen do šuplíku, začal vydávat ve vlastním nakladatelství. Nejen o knihách mluvil v pořadu Až na dřeň spisovatel, divadelní režisér a scénárista Jiří Raichl.

Člověk by neměl sedat k čistému papíru, když nemá nápad, myslí si Jiří Raichl. Sám inspiraci hledá nejčastěji v historii nebo v milovaných Orlických horách. „Nejsem žádný znalec. Ale historie je už dlouho mým koníčkem. V Orlických horách mám své kořeny a na stará kolena jsem se do nich vrátil. Bydlím v Dobrušce.“

Psát začal Jiří Raichl už jako dítě. „S bráchou jsme psávali divadelní hry. Byly to hrozné blbiny, které jsme hráli s maňásky,“ vypráví spisovatel s úsměvem. „Maminka mě v tom psaní podporovala. Tatínek – hudebník si přál, abychom šli v jeho šlépějích, ale to se nepovedlo.“ Ve dvaceti letech začal psát poezii. „Bylo to tehdy nabušené emocemi a mělo to příšernou formu, ale byl to prostě takový začátek, který musel projít procesem zušlechťování,“ říká Jiří Raichl, který v roce 2021 vydal sbírku básní, které 30 let ležely v šuplíku. „Dodnes je pro mě čitelné, co jsem v době psaní každé básně prožíval a co jsem cítil.“

Kromě poezie a prózy patří do života Jiřího Raichla také divadlo. Jako ochotník se mu věnoval už v Praze a dnes píše a režíruje pro ochotnický soubor F. A. Šubrt v Dobrušce. „Už jsem pro ně napsal dvě aktovky a právě teď zkoušíme klasiku - Jak je dobré míti Filipa.“

Jiří Raichl dlouhá léta pracoval v bance. Po dvaceti letech ho ale krmení akcionářů, jak sám říká, přestalo bavit a jednoho krásného dne za sebou dveře banky definitivně zavřel. „Já chtěl po letech dělat práci, která je užitečná a nastoupil jsem do zařízení pro lidi s mentálním postižením. Je to krásná a naplňující práce. Naši klienti jsou taková sluníčka a každý den tam je jako nový příběh. Jednou bych o tomto světě chtěl napsat knihu. Chci ale, aby byla krásná a nebyly v ní žádné těžkosti a bolesti a to bude hrozně těžké, ten život tam je od plusu do mínusu.“

Proč si myslí, že poezie zažívá renesanci? Díky komu mohla vyjít ona sbírka zapomenutých básní? A jak vypadalo jeho první seznámení s mentálně postiženými klienty zařízení, kde dnes pracuje? Poslechněte si celý rozhovor se spisovatelem Jiřím Raichlem.