Spis v budějovickém archivu odhaluje historii tvrzí v okolí města. V krajině jsou stále jejich pozůstatky

26. červenec 2020

Rejstřík příjmů za prodej cihel z budějovické městské cihelny v době kolem roku 1580. I takový dokument se dochoval v archivu. Prozrazuje mnohem víc o historii města a okolí, než se na první pohled zdá.

Spis uvádí jména lidí, kteří kupovali cihly. „Pro nás je to jedinečný pramen k datování některých staveb nejen ve městě, ale nacházíme i spoustu jmen šlechticů, rytířů, vladyků, kteří měli malé tvrze v okolí a kupovali stavební materiál,“ vysvětluje ředitel Státního okresního archivu České Budějovice Daniel Kovář.

V rejstříku můžeme číst například jméno Beneš Kunáš, což byl rytíř rodu, který vlastnil několik tvrzí. „Jejich hlavní sídlo bylo v Machovicích mezi Čejkovicemi a Dubným a tady máme doklad, že tvrze v roce 1582 stavěli,“ říká Daniel Kovář.

Vše ještě potvrzuje konceptář městské korespondence, další z dochovaných materiálů. „Obsahuje koncept dopisu, který byl roku 1582 psán městskou radou a adresován Benešovi Kunášovi a Janu Kunášovi z Machovic právě ve věci cihel. Oni totiž poslali svoje podané do cihelny, ale ti si chtěli odvézt víc cihel, než bylo objednáno a zaplaceno,“ ukazuje archivář.

Jedna z rodových tvrzí stála asi šest kilometrů západně od Budějovic směrem na Haklovy Dvory. Dnes je tu výkop. „Pravděpodobně ho udělaly kdysi děti jako bunkr, ale dá se tu najít keramika i kousky cihel a kachlů z kamen. Tady je například kousek slepené hlíny, zřejmě kus mazanice, což byla hlína, kterou se omazávaly dřevěné stěny z důvodů tepelně izolačních a bezpečnosti proti požáru,“ prohlíží místo Daniel Kovář.

Čtěte také

Rytíři patřili mezi nižší šlechtickou vrstvu. Z dalších archivních pramenů je doloženo, že rod Kunášů z Machovic se velmi intenzivně snažil svůj docela omezený majetek maximálně vytěžit. „Rovinatou krajinu, kde teče jeden potok, majitelé zaplavili rybníky už ve 14. století, kdy zřejmě vznikl první rybník Vyšatov nazvaný podle rytíře Vyšaty. Měli tu také hospodářský dvůr a dokonce pivovar,“ uvádí archivář.

Na příkladu odhalení zbytků tvrze a podle něj dobře vidět, jak důležitou roli hraje kontext. „Nestačí jen tak někam přijít a vzít si nějakou starou věc, ale zásadní je spojení s archivními prameny. Tady jedna obyčejná cihla může prozradit daleko víc, pokud o ní ví odborník a dá to do patřičných souvislostí,“ uzavírá.

Pátrání po zapomenutých tvrzích v okolí Českých Budějovic přináší magazín Vltavín. Dále pořad v archivní reportáži připomíná věznění krále Václava IV.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.