"Soukromá" Čína klepe na dveře

Kreslíř slovutného britského týdeníku Economist, se na titulní stránce čísle, které dnes vychází, trefil do jádra věci nejvýstižněji. Celá první stránka totiž vypadá jako ten nejpropandističtější plakát z doby Mao Cetunga až na ten doprovodný text. U volantu nového traktoru sedí mladý rozesmátý traktorista. Za ním je nedozírný lán úrodného pole. Nápis přes celé pole hlásá, že do Číny přichází nová revoluce. A ten krásný, dobře krmený traktorista zvedá nad hlavu rudou knížku, takovou, jakou za Maa mávaly při demonstracích desítky milionů chunwejbinů. Jenže teď to není Maocentungův citátník. Na té knížce je nápis, který si dovolím přeložit jako Vlastnické právo.

Kde je - třicet let po smrti Maa - systém vesnických komun, které byly vším, protože to nebyla jen výrobní jednotka kolchozního a sovchozního typu, nýbrž zároveň i základní článek partajně-státní správy. Už loni měl největší parlament na světě - v němž necelých tři tisíce poslanců má reprezentovat miliardu tři sta milionů lidí - rozhodnout o klíčové věci - o soukromém vlastníctví zemědělské půdy. Ale nerozhodl. Je to velmi kontroverzní záležitost. Ještě není k dispozici souhrnný údaj o nepokojích na čínské vesnici v roce 2006. Ale o rok dřív, 2005 - to bylo přes 80.000 případů, o kterých se ví. Selské rebelie - malé i velké.

Čína je na obrovském vzestupu. Předloni přeskočila sílou své ekonomiky Anglii a Francii a dostala se na čtvrté místo ve světě - za Ameriku, Japonsko a Německo. Do konce desetiletí bude na třetím. Těžko ji něco zastaví na cestě k tomu, co předseda vlády 64-letý Wen Tiabao v dvouhodinovém projevu v parlamentu vykreslil jako statut globální hospodářské supervelmoci. Ovšem jen je třeba rozlousknout zatraceně těžký oříšek - sociální problémy vesnice. Soukromé vlastnictví půdy je tedy na spadnutí. Vždyť už před třemi roky se podařilo prosadit změnu ústavy, aby pojala do základních práv i nedotknutelnost soukromého vlastnictví. - Ale jedna věc je princip v Konstituci. A jiná věc je jeho dotažení do konkretních zákonů, které fungují a jsou vymahatelné, když si někdo přijde na úřad pro povolení, licenci, podnikatelskou registraci či glejt, vlastnictví potvrzující.

Přichází-li na venkov i soukromé vlastnictví půdy - a nemá-li jásající traktorista zůstat jen na imitaci plakátu v týdeníku Economist - jak to tedy zařídit? Budou snad kuponové knížky na čínskou hroudu či pastviny, rybníky a blata? Nebo přijdou Číňané na chytřejší - a hlavně fungující systém? - Pekingský ekonom profesor Li Čchang mluví o obavě z toho, jak se dál bude roztáčet odstředivka sociálních sil. Jde o osud desítek ba stovek milionů venkovanů. Těch, kteří chronicky nedojídají a ještě mají vyhlídku, že se stanou nádeníky nových velkostatkářů. Soukromá půda bude podle profesora Li Čchanga velmi často kropená krví. Jde o to, aby jí bylo co nejméně. To prý měli na mysli dva hlavní řečníci zasedání velkého parlamentu - prezident Hu Jintao a premiér Wen Tiabao - když tolik zdůrazňovali politiku péče o čínského rolníka. Jejich projevy vzbuzovaly dojem, že Komunistická strana Číny začíná otáčet kormidlo vývoje víc doleva. Pro domácí potřebu to je jistě dojem, jaký vedení země účelově vytváří. Ale praktická politika dál zůstává - jako dosud. Jde o další promyšlené kroky při prosazování pragmatické hospodářské politiky, která zatím funguje tak, že to budí závist Japonska, Ameriky i Evropy. Dolarové rezervy Číny přesáhly tisíc miliard dolarů a dál narůstají. Už je to Peking, kdo doslova rozhoduje o síle a slabosti základní světové měny. Je ale zřejmé, že vedení země se snaží stejně chladnokrevně rozhodovat o vztahu ke světu - jako to činí v domácích záležitostech. Jak to své dnešní žáky, kteří řídí mamutí stát, učil velký reformátor Ten Hsiao-pching: Nejlépe se postupuje přes brod řeky, kde panuje silný proud, když při každém kroku bosá noha cítí na dně každý kámen, zvláště každý ostrý. Jen obezřetného pak řeka nestrhne a neutopí. Neznám alegorický obraz, který by lépe vystihoval podstatu filosofie hospodářského a politického pragmatismu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .