"Současný filmový průmysl se přesytí sám sebou," řekl František Filip

16. září 2010

Možná, že právě pod českými filmy, na které rádi vzpomínáte, je podepsán významný televizní režisér a náš dnešní (středeční 16.9.) host František Filip. Natočil více než 70 televizních filmů a celou řadu nezapomenutelných seriálů. V jeho případě ovšem nelze hovořit o kvantitě na úkor kvality.

František Filip s úsměvem říká, že se na své filmy nedívá, protože "nemá tolik času", na současnou televizní tvorbu se nedívá ze stejného důvodu. Ve svých 80. letech vypadá stále velice vitálně, tak hodnotila jeho vzhled kolegyně Zuzana Burešová. Ovšem hlavním důvodem, proč jsme Františka Filipa pozvali do studia ČRo 2 – Praha, byl dnešní vzpomínkový den na herce Jiřího Sováka a nově vydaná publikace s názvem Sovákova kuchařka aneb Život s králem fóru. Možná, že jste si ani nevšimli, ale od smrti J. Sováka uplynulo již 10 let. "Sovák mě nikdy nepřekvapil, protože já jsem to od něj vždy čekal...," dodává F. Filip.

Jiřího Sováka si všiml již v 50. letech minulého století: "Byl to titán českého herectví a popsat jeho umění není jednoduché, protože každý herec je jedinečný.“ Poprvé se setkali při natáčení seriálu F. L. Věk, kde J. Sovák hrál roli "šíleného šlechtitele" českého jazyka. Alespoň tak si jej uchoval v paměti F. Filip.
Vrátil se ve vzpomínkách k seriálu Chalupáři, při kterém se na jeho herecké výkony dalo vždy spolehnout. "Když jsem si prvně přečetl scénář, do natáčení se mi vůbec nechtělo," ty doby byly pro český národ obtížné a na adresu režiséra zazněla celá řada výtek. Prý se chystal věnovat "příliš lehkovážnému" tématu. Přesto nakonec scénář zfilmoval, i když zažil celou řadu příjemných, ale i těch stinných situací. Např. při oslavách výročí 21. srpna 1968, po natočení jednoho z dílů Chalupářů, nemohl jít s herci veřejně oslavovat. Musel je pozvat na svou chalupu, to aby zamezil případným radovánkám na veřejnosti a incidentům ze strany tehdejších vládních orgánů, případně "nepřejicích" spoluobčanů.

Anna Sováková s manželem Jiřím Sovákem (z knihy "Sovák popáté")

"Vyprávět o Sovákovi, jak dával Jiřině Bohdalové dýchání z úst do úst, nejde. Kdyby to dělal kdokoliv jiný, než právě Sovák, bylo by to nepoužitelné a nepatřičné." Původně byla role chalupáře pro tři herce: Jaroslava Marvana, Jana Pivce a tím třetím byl Jiří Sovák: "Nevím jak se to rozneslo, že byl scénář psaný pro někoho jiného. Ale kdyby hrál roli chalupáře jiný herec, nemělo by to takový úspěch.“ F. Filp vzpomíná na J. Sováka dále se slovy: "Předělávat ho nešlo, to by byl nesmysl. Byl jsem vděčný za to jaký byl. Zasvítil především díky sobě. Byl prostě dobrý.“

Režisér F. Filip a herec J. Sovák blízcí přátelé ovšem nebyli: "Vzájemně jsme si rozuměli, ale na návštěvy nebyl čas. Velcí přátelé byli s Vladimírem Menšíkem… ale já jsem s nimi nikde neposedával." Natáčení, při kterém se sejde tolik velkých jmen filmového plátna muselo být nezapomenutelným zážitkem. Např. spolupráci Josefa Kemra a J.Sováka komentuje režisér slovy: "Každý byl trochu jiný a rozuměli si výborně. Byli to naprostí profesionálové… ani jeden se nikdy neztratil, protože šlo o výborné herce. Můj úkol byl nekazit je a dostat z nich to nejlepší."

Ti kdo znají J. Sováka, si dozajista položí otázku, zdali byl takový bavič i mimo filmovou scénu. F. Filip odpověděl slovy: "Byl to geniální vypravěč a glosátor. Nikdy jsem ho nezažil se špatnou náladou. Opravdu to nebyl "morous" hrál jako samotný život."

Vzpomínání na české herce a herečky jsme se věnovali také v pořadu Káva o čtvrté, kde byly hosty nakladatelka a novinářka Sláv(f)ka Kopecká a herečka Jiřina Bohdalová.

Česko-Slovenská filmová databáze






Biografie:

Režisér František Filip spatřil poprvé světlo světa v Písku. Psalo se tehdy 26. prosince, léta páně 1930. K filmu se dostal přes dětské divadlo, takže studium na pražské FAMU, obor režie, začíná až ve svých dvaceti letech, a to v roce 1950. Divadlu zůstává věren ve své první studentské práci, kdy jako ročníkový dokument natočí titul "Ústřední loutkové divadlo". Další ročníkový dokument je již z jiného oboru, jak svědčí jeho název "Zpívající Prácheňsko".

Po studiu mu učarovala televize a profiluje se tedy především jako televizní režisér. Např. v publikaci Filmové profily jeho jméno vůbec nenajdete. S televizí začal vlastně spolupracovat již během studií na FAMU a po studiích pro ni režíroval na 600 dramatických, hudebních a zábavných pořadů. Do podvědomí malých diváků se v roce 1960 zapsal loutkovým seriálem "Jak šel Ferda do světa," natočeným podle legendární postavy Ferdy mravence od Ondřeje Sekory, a do srdcí dospělých diváků legendárním seriálem "Tři chlapi v chalupě", kterým nastartoval éru vynikajících TV seriálů, jejichž výčet vidíte vedle ve filmografii. Mezi televizními diváky různých věkových skupin jen málo takových, komu jejich názvy nic neříkají.

František Filip je vnímán především jako režisér televizní, přesto jeho spolupráce s Barrandovem přinesla i v oblasti filmu díla, která si dobře pamatujeme - "Utrpení mladého Boháčka" s Pavlem Landovským v hlavní roli, "Hrdina má strach", "Odvážná slečna". K vrcholným uměleckým skvostům jeho bohaté TV tvorby patří "Nezralé maliny", "Ikarův pád", "Tažní ptáci", "Kočár nejsvětější svátosti" s Janem Werichem v hlavní roli a další.

Frtantišek Filip byl též skvělým autorem adaptací dramatických a prozaických předloh domácí a světové klasiky pro TV obrazovku. Mimo jiné je autorem přepisu opery Prodaná nevěsta z roku 1982 nebo operety Netopýr z roku 1981. Řada jeho prací získala mezinárodní ocenění a dočkala se příznivého ohlasu u diváků nejen doma, ale i v zahraničí.

Na FAMU se režisér Filip vrátil v roce 1990, jako profesor a své zkušenosti a mimořádnou schopnost zachytit lidský život v jeho kontrastech tak předal již řadě studentů oboru filmové a televizní režie.

Zdroj: Česko-Slovenská filmová databáze

Nestihli jste pondělní vysílání Hosta do domu? Nabízíme text Jana Profouse: "Pouze papež má první výtisk zlaté bible vázaný v bílé kůži," říká překladatelka Dagmar Halasová

Zlatá bible
autor: Jan Sklenář
Spustit audio