Sopečná činnost a krátkodobé změny klimatu
V souvislosti s nedávnou explozí islandské sopky Eyjafjallajökull se objevila řada úvah o tom, jak sopečný popel a prach v atmosféře způsobují krátkodobé ochlazení klimatu. Téměř vůbec se ale nemluví o tom, že erupce vulkánů ovlivňují globální klima ještě jedním, daleko významnějším způsobem.
Při sopečné erupci se uvolňuje velké množství kysličníku siřičitého. Ten se ve vzduchu oxiduje a slučuje s vodou přítomnou v atmosféře. Vzniká kyselina sírová, která v podobě mikroskopických kapiček aerosolu vydrží v atmosféře i několik let. Aerosol kyseliny sírové odráží sluneční záření, čímž způsobuje ochlazení klimatu, jehož délka je závislá na síle sopečné erupce a množství kysličníku siřičitého. Největší erupcí druhé poloviny minulého století byl výbuch filipínské sopky Pinatubo v roce 1991. Při explozi se do atmosféry dostalo 3-5 km3 popela a 20 milionů tun kysličníku siřičitého. Sopečná událost měla za následek chladné léto roku 1992 a krátkodobé snížení globální teploty o 0,3°C. Naši vinaři vzpomínají na rok 1992 jako na velmi špatnou sezonu produkce vína. Není vyloučeno, že na tom má svůj podíl i exploze filipínského vulkánu.
Kyselinu sírovou, vznikající při sopečných explozích, je možné využít také pro rekonstrukci četnosti a síly vulkanické činnosti v minulosti. Aerosol kyseliny sírové je po vulkanické erupci postupně srážkami vymýván z atmosféry a ukládán na zemský povrch. Usazuje se také na povrchu ledovce v Grónsku, kde je zakonzervován v ročních přírůstkových vrstvičkách ledu. Zvýšená koncentrace kyseliny sírové zvyšuje elektrickou vodivost ledu. Měřením hodnot vodivosti v ledových profilech tak získáváme údaje o obdobích silné nebo slabé sopečné činnosti.
Touto metodou bylo možné přesně na rok datovat katastrofální explozi vulkánu Thera na ostrově Santorini v Egejském moři. Tato exploze byla spojována s mocnou vlnou tsunami, která měla zničit rozvinutou mínojskou kulturu na ostrově Kréta. Teorie vycházela z archeologického datování keramiky na ostrově Santorini, jenž byla při vulkanické explozi zasypána až 4 metrovou vrstvou popela. Podle datování se soudilo, že k explozi Thery došlo 1500 let před Kristem, což se shodovalo se zánikem mínojské kultury na Krétě. Katastrofická teorie však byla vyvrácena novějším určením roku exploze Thery pomocí záznamu elektrické vodivosti v grónském ledovci. Maximální hodnota vodivosti byla naměřena v ledové vrstvičce odpovídající roku 1644 před Kristem. V tomto roce došlo k sopečné erupci (odhadované množství vyvrženého popela a prachu je 30-50 km3), následované ochlazením klimatu. Ochlazení je zaznamenáno mimo jiné také v zúžených letokruzích stromů v Irsku a v Kalifornii. Na základě tohoto nového zjištění dnes víme, že exploze Thery nastala zhruba jedno a půl století před zánikem mínojské kultury a nemohla být tedy příčinou kolapsu této rozvinuté společnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
