Sokoli se vracejí

Chrám panny Marie před Týnem, známější jako Týnský chrám, jedna z dominant Prahy, měl už před staletími výjimečné obyvatele. Kdysi na něm hnízdili čápi bílí - k pobouření věřících, protože z hnízda padali hadi a žáby. Nyní obývají jednu z věží chrámu sokoli, kteří zde téměř každoročně vyvádějí mláďata.

Sokol stěhovavý u nás asi nikdy nebyl zcela běžným ptákem a na jistou dobu zcela vymizel. Dnes u nás hnízdí asi deset párů, z nich dva ve městech. Kromě Prahy se sokoli usadili také v Plzni. Je však třeba dodat, že stejně jako na vymizení sokolů má i na jejich návratu zásluhu člověk. Ty páry, které hnízdí na skalách ve volné přírodě, mají skoro jistě původ především v ptácích, kteří byli v uplynulých desetiletích vypouštěni v Německu. Pražský pár, který se v průběhu let obměňuje, zakládala samice, která uletěla ze sokolnického chovu. A v Plzni - tam byli sokoli vysazováni uměle, čímž se Plzeň - kromě jiného - zařadila po bok tak významných velkoměst jako jsou Washington nebo Montreal.

Sokol je vynikající lovec. Kořist vyhledává ze vzduchu a útočí rychlým, střemhlavým letem (s křídly přitaženými k tělu), při kterém - jak se uvádí - dosahuje rychlosti přes 200 kilometrů v hodině. Loví především ptáky od pěvců přes holuby a havrany až po kachny nebo dokonce - byť vyjímečně- volavky. Jeho lovecké umění odedávna využívali sokolníci. Nejprve pro obživu, později se sokolnictví stalo zálibou, která je dodnes zvlášť oblíbená v arabském světě. Tamní šejkové jsou schopni za sokoly platit horentní sumy. Zřizují odchovy sokolů, výcviková střediska, sokolí nemocnice. Sokolnictví je však stále jednou z příčin ohrožení sokolů stěhovavých i dalších druhů dravců a je nutné tajit, kde ve volné přírodě hnízdí anebo dokonce hnízda hlídat před lidmi, kteří by se rádi obohatili prodejem mláďat.

Sokol stojí na vrcholu potravní pyramidy. V 50. letech se zjistilo, že sokoli snášejí méně vajíček, že jejich skořápky jsou příliš křehké a že i vylíhnutá mláďata zdánlivě bezdůvodně hynou. Ukázalo se, že na vině je DDT a další chlorované uhlovodíky, které se kumulovaly v potravě sokolů. Byla to jedna z prvních výstrah před nebezpečím chemizace prostředí. Trvalo ale ještě dlouho než bylo DDT zakázáno a než se sokolí populace začaly pomalu vzpamatovávat. Snad brzo přijde doba, kdy u nás bude ne deset, ale desítky hnízdících párů.

Zahlédnout sokoly nad Staroměstským náměstím nebo přímo na Týnském chrámu vyžaduje hodně pozornosti, trpělivosti - a pokud možno také silný dalekohled. Při návštěvě Staroměstského náměstí ale určitě stojí zato se o pozorování sokolů alespoň pokusit. Koneckonců, naše hlavní město v nich má jednu z nových (a velmi významných) dominant.

ČRo 2 - PRAHA, Meteor, sobota 8.05