Sokol odjakživa přispívá k národnímu uvědomění, bez něj by Československo nevzniklo, říká historik

15. září 2019

Michal Burian je vojenský historik a současně člen předsednictva vzdělavatelského odboru České obce sokolské. Zná spoustu pohnutých příběhů, v nichž hrdinové z řad Sokolů prokázali věrnost přísaze, za niž leckdy zaplatili životem. Jak se Sokol podílel na vývoji současných dějin? Kteří hrdinové v něm působili? A co si Sokolové připomínají osmého října?

Z armádního muzea na pražském Vítkově by mělo vzniknout Muzeum české státnosti. Sokol v něm zaujme důležité místo: „Už ve druhé polovině devatenáctého století Sokol přispíval k národnímu sebeuvědomění. Nejdůležitější roli hráli Sokolové během první světové války, bez nich by Československo nevzniklo,“ myslí si historik.

Čtěte také

Jako znalec historie zná spousty příběhů. Jedním z nich je osud kapitána Jaroše, jednoho z ikon komunistické ideologie, po němž je pojmenováno spousta ulic a tříd po celé republice. „Jako velitel obrany Sokolova padl a po druhé světové válce obdržel titul hrdiny SSSR. Byl to ale nadšený mělnický Sokol, a kdyby nezahynul hrdinskou smrtí u Sokolova, byl by jeden z prvních, kdo po únoru 48 skončil na popravišti.“

Přísaha věrnosti

Další výraznou, byť pozapomenutou, postavou je František Pecháček. Sokol, olympionik, sportovní gymnasta a autor sletové scény z roku 1938. „Všesokolský slet v létě 1938 byl největším symbolem vzepětí národa, symbolem připravenosti k tomu jít a bránit Československou republiku,“ vysvětluje historik.

Přísahu věrnosti republice složilo třicet tisíc mužů. „František Pecháček byl nositelem ideálů olympijských i sokolských. Složil slib věrnosti a beze zbytku jej naplnil v odbojové činnosti.“

Statečná náčelnice

Marie Provazníková je další významnou osobností hnutí. „Byla náčelnicí už při sletu v roce 1938. V roce 1948 se stal slet největší demonstrací proti nastupujícímu komunismu.“ 

Celý strahovský stadion bouřil heslo „Ať žije prezident Beneš!“, na což dohlížel zachmuřený Klement Gottwald. „Marie Provazníková to nevnímala jako vzdor, ale jako druhou sokolskou přísahu, že zůstanou věrni svým ideálům.“

Plující sokolská světla

Památným dnem sokolstva je 8. říjen. „Po svém nástupu do Prahy, v noci ze sedmého na osmého října 1941, Heydrich Sokol rozpustil, pozatýkal na patnáct set jeho členů a zabavil jim majetek.“ 

Tradiční akcí v tento den je Večer sokolských světel: děti vyrábí lodičky a se svíčkami je pouštějí po řekách. Je to symbolická vzpomínka na Sokoly, kteří se zasloužili o to, jak dnes žijeme. Posluchači z Prahy mohou 8. října dorazit na Kampu pod Karlův most, kde od šesti hodin večer hodin proběhne slavnostní akt.

Jak se Sokolové zapojili do atentátu na Heydricha? Daří se dnes plnit Tyršovy ideály? A kdo jsou hrdinové dalších příběhů našich nedávných dějin? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio