Socioložka Paulína Tabery: Volbám dominovala ekonomická a geopolitická témata. Programy už nejsou svatý grál

Po dvou týdnech debat začala v rodící se trojkoalici ANO, SPD a Motoristů sobě jednání o programových prioritách. Sociologové právě v tomto období provádějí povolební výzkumy. Ptají se respondentů na to, zda se jejich předvolební záměry přetavily v to, že k volbám skutečně došli a odvolili svého favorita.

Čtěte také

Politolog Kopeček: Nejdřív křesla, pak ústupky. Jednání směřují k vládě Babišovi nakloněných odborníků

„ANO skončilo nad očekáváním, které původně průzkumy naznačovaly,“ poznamenává socioložka Paulína Tabery. Ze studie agentury PAQ Research vyplývá, že se k hnutí nakonec přiklonilo mnoho voličů tzv. antisystémových stran. 

„Stačilo! skončilo mimo Sněmovnu. SPD skončila pod očekáváním. Zajímavé ale je, že ty hlasy, které byly odevzdány, nemusí tomu nejsilnějšímu tolik pomoci,“ říká Tabery. „Při povolební aritmetice i relativně malá strana s málo hlasy může mít ve vyjednáváních velmi silné karty. Což teď vidíme.“

Nerozhodnutí voliči

Proč volby dopadly jinak, než predikovaly predvolební průzkumy? To podle Tabery ukážou až přesné analýzy. Jednou z hypotéz nyní je, že se voliči rozhodovali na poslední chvíli. „Relativně dost lidí bylo nerozhodnutých: 15 % z těch, kteří říkali, že přijdou k volbám, nevědělo, koho budou volit.“

Svou roli podle socioložky mohlo sehrát také moratorium pro předvolební šetření. „Poslední výzkumy, které média zveřejňují a agentury dávají k dispozici, jsou v pondělí, když v pátek a sobotu jsou volby. Ale to už jsou průzkumy, které jsou sbírány před nějakým časem,“ vysvětluje. Do médií se tak dostávají starší data, která nemusí přesně odrážet aktuální nálady voličů. 

Témata voleb

Šetření, na kterém se socioložka Paulína Tabery podílela, zjišťovalo, jaká témata občany před parlamentními volbami nejvíce zajímala. Výzkumníkům se sešly dvě skupiny témat. „Jedna byla ekonomická témata. To byla zejména ekonomika – stav hospodářství, ale taky důchodová reforma a veřejné finance, životní úroveň, zadlužování,“ vyjmenovává.

Čtěte také

Mediální analytik Rožánek: Volby jsou vizitkou médií, a ta je zvládla velmi dobře. V kampani posílili internetoví tvůrci

Druhá skupina témat se týkala bezpečnosti a zahraniční politiky s důrazem na válku na Ukrajině a zapojení do západních struktur. „Viděli jsme, že lidé volí danou stranu – zejména se to projevilo u koalice Spolu nebo Starostů – kvůli setrvání v západních strukturách EU a NATO.“ Voliči bývalých vládních stran jako motivaci uváděli také potřebu zachovat demokracii, pluralitní stát a svobodu.

„Samozřejmě tam byla i linka ‚volím tu stranu, protože chci vystoupit, odejít z EU‘,“ poznamenává Tabery. „Tato linka byla o něco slabší nebo méně exaltovaná,“ dodává. Podle socioložky tak volbách dominovala především ekonomická a geopolitická témata.

Program není svatý grál 

Většina stran a hnutí své programy zveřejnila krátce před hlasováním. Paulína Tabery naznačuje, že to nemusí představovat problém. „Dneska už komunikujeme jinak než jenom pomocí programů,“ míní. „Zhruba 20 % voličů nám řeklo, že nečetli program žádné strany,“ konstatuje. „Relativně málo, kolem desetiny, říká, že přečetli programy více stran.“ 

Socioložka zdůrazňuje, že své programové priority strany a hnutí komunikují drtivě skrze sociální média. „Otázkou potom samozřejmě je, jestli ty strany, když komunikují jenom skrze média, nabízí vůbec komplexní program pro každou oblast, kterou mají. Víme, že takové komplexní programy se už vlastně nevytváří.“

Zajímavým příkladem je podle Tabery Pirátská strana. Ta mobilizovala mladší voliče skrze téma bydlení. „Takže spíše to vypadá tak, že v kampani program samotný už ani pro voliče není svatým grálem, není tou nosnou věcí. Spíše sledují komunikaci strany, to, na jaká témata se strana zaměřuje, a která strana by mohla přinést uspokojení jejich potřeb,“ vysvětluje.