Socioložka Paulína Tabery: Češi věří ve svobodu slova. S právem sociálních sítí mazat nenávistný obsah ale většina souhlasí

Výzkum zaměřený na svobodu slova vznikl ve spolupráci Centra pro výzkum veřejného mínění a Českého rozhlasu. Podle socioložky Paulíny Tabery se toto téma dostává do popředí s nástupem sociálních médií, mazáním příspěvků či účtů a debatou o tom, co lidé vnímají jako cenzuru.

Čtěte také

Nenávistné komentáře ubližují. Stanovují ale také novou normu vyjadřování, varuje filozof

„Lidé občas mají pocit, že když se jim smaže příspěvek nebo jejich profil dostane ban, přichází cenzura. Myslím si, že lidé se mají vyjadřovat ke všemu, i k tabuizovaným tématům. Zároveň ale velmi záleží na tom, jak se k nim vyjadřují,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí...

Podle ní totiž občas směšujeme nemožnost vyjádřit určitý názor se způsobem, jakým jsme ho formulovali. „Narážím na tzv. hate speech různých anonymních účtů. Hranice mají existovat zejména v tom, jak mluvíme, než v tom, o čem mluvíme,“ vysvětluje.

Hranice svobody slova

A právě na to, kde lidé tuto hranici vidí, se výzkum zaměřoval. Zhruba 70 procent respondentů si myslí, že lidé v Česku mohou svobodně vyjadřovat své názory na veřejnosti. Opačný názor má přibližně desetina, dalších 21 procent vnímá situaci jako něco mezi.

Čtěte také

Vědec Koblížek k nenávistným projevům: Brát vážně svobodu slova znamená také brát vážně její hranice

„Doptávali jsme se pak i na konkrétní, mnohdy problematická témata, jako jsou změna klimatu, rovnost žen a mužů, očkování proti covidu, sexuální obtěžování, migrace, soužití s Romy nebo holokaust. U všech převládal názor, že se k nim lidé mohou svobodně vyjadřovat. Některá však vnímali jako méně svobodná.“

Největší pocit svobody měli respondenti například u změny klimatu, rovnosti žen a mužů nebo při hodnocení vládní koalice, opozice či politiky USA. Na opačném konci bylo soužití s Romy, fašismus nebo ukrajinští uprchlíci. I u těchto témat ale více než polovina lidí uvedla, že je možné se k nim svobodně vyjadřovat.

Kdy svobodu slova omezit?

Výzkum zjišťoval také to, v jakých situacích by lidé omezení svobody slova připustili. „Největší souhlas česká veřejnost vyjádřila s právem sociálních sítí omezovat nebo mazat obsah, který považují za nenávistný. Souhlasilo s tím 60 procent respondentů.“

Naopak 56 procent dotázaných vyjádřilo nesouhlas s tím, aby zaměstnavatel měl právo postihovat zaměstnance za nenávistné výroky, které veřejně pronášejí mimo výkon svých pracovních povinností. Pětina lidí by však zaměstnavateli toto právo přiznala.

Rozdělená je veřejnost i v otázce, zda je někdy nezbytné omezit svobodu slova v zájmu bezpečnosti státu. „Ten výrok je obecný. Lidé nevědí, co by to přesně znamenalo. Záleželo by na kontextu. Souhlas i nesouhlas jsou proto rovnoměrně zastoupeny,“ dodává Tabery.