Socioložka Paulína Tabery: Češi se necítí ani chudí, ani bohatí. Hranice finanční pohody se láme kolem 55 tisíc

Ve dvou nejnovějších průzkumech veřejného mínění se výzkumníci zaměřili na to, jak lidé vnímají inflaci a reálné příjmy, jak hodnotí celkovou ekonomickou situaci v České republice i materiální a finanční podmínky svých domácností. „Oba průzkumy sice reagují na aktuální geopolitické dění, stejné otázky ale pokládáme dlouhodobě. Jde o základní ukazatele toho, jak se lidem žije,“ vysvětluje socioložka Paulína Tabery.

Právě hodnocení vlastní životní situace přitom vyznívá překvapivě stabilně. Až 60 % lidí hodnotilo materiální podmínky své domácnosti kladně, přičemž většina neočekává zhoršení ani v letošním roce. Zároveň ale roste očekávání, že celkový ekonomický vývoj České republiky půjde dolů. „V tomto směru optimismu ubývá. Významně posiluje očekávání, že se situace zhorší,“ říká Tabery.

Koníčky ano, dovolená ne

Domácnosti, které musejí své výdaje krotit, nejčastěji uvádějí, že šetří na zbytných výdajích. „Typicky omezují stravování mimo domov, dovolené, cestování a luxusní zboží. Naopak koníčky a zájmové činnosti se snaží lidé do poslední chvíle neomezovat. Stejně jako výdaje na zdravotní péči, léky a pomůcky či spoření,“ popisuje socioložka.

Čtěte také

Ekonom Richard Hindls: Českou ekonomiku táhnou domácnosti. Rizika ale zůstávají

Určitou míru finančních obtíží přiznává více než třetina domácností, přičemž zhruba 10 % z nich se potýká se závažnějšími problémy. Naopak většina lidí své příjmy zvládá pokrýt bez větších potíží. Podle dat se situace oproti loňsku výrazně nemění.

Výsledky zároveň ukazují silnou vazbu na výši příjmů. „Domácnosti, které vycházejí s penězi obtížně, mají v průměru čistý příjem kolem 44 000 korun. U těch, které situaci zvládají spíše bez problémů, je to zhruba 57 000, zatímco domácnosti které vycházejí snadno, se pohybují kolem 81 000 korun,“ uvádí Tabery.

Právě hranice okolo 55 000 korun tak představuje bod, kde se finanční situace domácností začíná lámat. „Zároveň ale platí, že i vysokopříjmové domácnosti mohou s penězi vycházet obtížně kvůli různým finančním závazkům,“ dodává.

Ani bohatí, ani chudí

Zajímavý je i pohled na to, jak lidé sami vnímají své postavení. Naprostá většina domácností (70 %) se řadí do středu a označuje se za ani bohaté, ani chudé, bez ohledu na konkrétní výši příjmů.

Na obou koncích pak stojí přibližně stejně velké skupiny (kolem 15 %) domácností se považuje za spíše či velmi bohaté, a obdobný podíl naopak za spíše či velmi chudé. „Přestože se za bohaté Češi nepovažují, při hodnocení životní úrovně až dvě třetiny lidí uvádějí, že ji mají dobrou,“ uzavírá socioložka.