Sociolog Vašečka: Bez koření i „atomových“ bomb. Takovou předvolební kampaň Slovensko asi ještě nezažilo
Na Slovensku končí kampaň před nadcházejícími prezidentskými volbami. O mandát nové hlavy státu usiluje jedenáct kandidátů. Kdo z nich předložil konkrétní vizi o budoucím Slovensku? Co můžou letošní volby rozhodnout? A v čem byly předchozí volby jiné? Sociolog Michal Vašečka ještě vysvětlí, jaké cíle sleduje svou politikou premiér Robert Fico i jaké dopady by mohl mít políček české vlády slovenskému kabinetu.
„Celistvý státnický obraz toho, co by se mohlo se Slovenskem dělat, nepředložil nikdo, dokonce ani dva hlavní kandidáti Peter Pellegrini a Ivan Korčok. V tomto smyslu to byla velmi překvapující kampaň, jakou Slovensko asi ještě nezažilo. Řada občanů si zřejmě ani nevšimla, že nějaká kampaň běží,“ říká v pořadu Jak to vidí... sociolog Michal Vašečka.
Kandidáti podle něj jednali, jako by už vše bylo řečeno a v krajně polarizované společnosti už není koho přesvědčovat.
Čtěte také
„I Peter Pellegrini se systematicky vyhýbal střetnutím se svým nejdůležitějším sokem Ivanem Korčokem. Výrazně méně bylo v porovnání s předchozími volbami i střetnutí s občany. Jinými slovy to celé působilo tak, že prezidentské volby jsou ve vleku událostí na politické scéně a že jsou vlastně pokračováním parlamentních voleb, které se odehrály před půl rokem.“
Promarněná kampaň?
Kampaň nedokázal okořenit ani Igor Matovič, který se sám přirovnával k bobkovému listu, který polévce dává chuť. „Samozřejmě neočekával, že by se mohl dostat do druhého kola. Sám řekl, že přišel podpořit demokratické kandidáty, čímž chtěl zřejmě poukázat na to, že ne úplně zanedbatelná část kandidátů jsou kandidáti antisystému. Samozřejmě si tím ale kupoval svůj čas na politické scéně. Předpokládám ale, že to ještě okoření, protože avizoval, že přinese zásadní informace o soukromém životě Petera Pellegriniho, byť je to na Slovensku veřejným tajemstvím a nemá smysl o tom mluvit,“ vysvětluje programový ředitel Bratislava Policy Institute.
Dnes proti sobě stojí blbá nálada proevropských voličů a spokojenost podporovatelů Roberta Fica
Nezpochybnitelné ovšem je, že nynější volby se konají v naprosto odlišné společenské atmosféře než volby v roce 2019. „Tehdy se jedna část společnosti snažila vymanit z objetí chobotnice, která ovládla Slovensko daleko nad rámec toho, co je standard a co je ještě přijatelné v liberální demokracii. Všechny ctnosti státníka, který by měl reprezentovat demokratické, liberální a proevropské Slovensko, tehdy zosobňovala Zuzana Čaputová. Dnes stojí proti sobě velmi blbá nálada proevropských voličů a jistý typ spokojenosti a vyrovnanosti s tím, že jsou u moci lidé jako Robert Fico.“
Hlas lidu
Slovensko je rozdělené hlubokým příkopem a podle Vašečky jsou volby o novou hlavu státu v podstatě plebiscit. „V těchto volbách půjde hlavně o to, zda Robert Fico ovládne politickou scénu naprosto, anebo jestli si demokratická část slovenské společnosti dokáže vytvořit prostor na to, aby mohla dále bojovat o tu tvář Slovenska, kterou jsme viděli posledních třicet let, i se všemi plusy a minusy, které to přinášelo,“ dodává sociolog.
Související
-
Politolog Kubáček: Fico je chiméra. Silnými projevy překrývá na Slovensku debatu o trestním právu
Proč slovenský premiér Robert Fico vystupuje jinak ve své zemi a jinak v zahraničí? V Jak to vidí... odpovídá politolog Jan Kubáček.
-
Analytik Nerad: Obavy, co bude, ženou Slováky do náruče Fica. Jak rozumět současnému Slovensku?
Do předčasných parlamentních voleb na Slovensku zbývá necelý týden. O co všechno nyní Slováci hrají? Opravdu hrozí, že se Slovensko vzdá demokracie? Co je příčinou obratu?
-
Sociolog: Čaputová byla ve slovenské politice zjevením. Teď je kvůli útokům vyhořelá a unavená
Co ovlivnilo rozhodnutí Zuzany Čaputové znovu nekandidovat na slovenskou prezidentku? Jakou stopu zanechá v tamní politice? Nakolik funkci ovlivnil ženský element?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.