Sociolog Prokop: Nejasné kompetence, smartphony a nerovnosti. Data odhalují nedostatky českého školství
„Dneska na mladé útočí spousta podnětů. Část toho je určitě je rozšíření smartphonů a roztřesenost pozornosti, která působí na pokles schopnosti číst a podobně, ale jsou tam další věci – zejména to, jak se učí,“ komentuje velkou srovnávací studii žáků zemí OECD Daniel Prokop, sociolog a ředitel výzkumné společnosti PAQ Research. Které země v šetření uspěly? Proč chce vláda legalizovat tzv. švarcsystém? A co chybí v návrhu státního rozpočtu na příští rok?
Přírodovědné, čtenářské a matematické dovednosti patnáctiletých žáků v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) loni dál klesly, jak vyplývá z výsledků velkých srovnávacích testů PISA. Studenti z Česka, kteří se účastnili studie, dosáhli výrazně horších výsledků než před třemi lety.
Čtěte také
Tato a podobné srovnávací studie mohou podle sociologa Daniela Prokopa ukázat, v jakých zemích k poklesu dovedností mladých lidí nedochází, a analyzovat příčiny. „Dneska na mladé útočí spousta podnětů. Část toho je určitě je rozšíření smartphonů a roztřesenost pozornosti, která působí na pokles schopnosti číst a podobně, ale jsou tam další věci – zejména to, jak se učí.“
Data ukazují, že problémem českého školství jsou také sociální nerovnosti. „Třeba v Anglii se daří vzdělávat i děti nebritského původu, druhá generace migrantů tam skutečně exceluje. To je dobré zrcadlo vzdělávacím systémům,“ konstatuje sociolog.
Rozdíly jsou i v rámci Evropy
Nejlepších výsledků podle studie dosáhli studenti zejména v Číně, Singapuru a Japonsku. Z evropských zemí se dařilo hlavně žákům v Estonsku nebo Velké Británii.
Sociolog uvádí, že k výraznému úspěchu východoasijských žáků může přispívat samotná motivace účastnit se testování. „V Americe udělali takový test, že dali části studentů peníze za dobrou odpověď, a výsledky se strašně zlepšily, když to udělali. V Číně se vůbec nezlepšily, protože studenti už byli motivovaní,“ popisuje.
Čtěte také
Regionální rozdíly ale způsobila především reforma vzdělávaní v Evropě. Dle Prokopa se v posledních 20 letech evropská kurikula zaměřují na nejasně definované kompetence, a to v neprospěch čtenářských a matematických dovedností. Tímto směrem jde prý také Česko.
„I v Evropě jsou na tom lépe země, které se tomu spíš vyvarovaly a mají jasně definovaný obsah vzdělávání, měří, jestli ho děti dosahují, a učitelé mají relativně jasně zadané, co a jak mají učit,“ zdůrazňuje sociolog. „Učitel je aktivní ve třídě, což může bránit tomu, že neustále ztrácíte pozornost v roztřesené době smartphonů,“ dodává.
Zákaz telefonů?
Podle sociologa by bylo namístě zavést v Česku zákaz používání chytrých telefonů ve školách. Problém prý představují především tam, kde se jejich požívání pojí s nízkou organizovaností výuky.
Čtěte také
„Děti jdou potom domů a naopak ve volném čase je to extrémně organizované, takže jsou převáženi z koníčku na koníček, z kroužku na kroužek. Je to úplný protiklad k tomu, když máte relativně organizovanou výuku a potom méně organizovaný volný čas, kdy má dítě nějakou autonomii a musí řešit problémy.“
Neorganizovanost výuky podle Prokopa snižuje efektivitu vzdělávání a nedostatek autonomie ve volném čase zase přispívá ke zhoršování duševního zdraví dětí. „Mám pocit, že jsme v tom šli trošku špatným směrem a mohli bychom se vrátit k organizovanější výuce a naopak větší autonomii ve volném čase,“ navrhuje.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
