Sociolog Daniel Prokop: Očekávání od prezidenta jsou vyšší, než jeho možnosti. Demokracii ohrožuje deziluze regionů

Veřejnost přisuzuje prezidentovi relativně silnou roli stabilně. Podle sociologa těžko rozklíčovat, zda jako regulatornímu prvku, nebo silné ruce moci.

„To je takové schizma, které vzniklo přímou volbou. Lidé mají od prezidenta výrazně vyšší očekávání. V jejich očích je v řadě oblastí důležitější aktér, než jsou jeho ústavní možnosti. Teď jde o to, kam mohou prezidenti jít,“ uvozuje svůj pohled sociolog Daniel Prokop na základě výzkumu veřejného mínění agentury NMS.

Ústavní pravomoci prezidenta souvisí především se jmenováním premiéra. Andreje Babiše, pověřeného sestavováním vlády, prezident Petr Pavel požádal, aby veřejně oznámil, jak hodlá vyřešit svůj střet zájmů. Babiš potvrdil, že tak učiní před svým jmenováním.

Střet zájmů vs. prezident

„Kdybychom se drželi interpretace z minulosti, podle ústavních právníků jako pan Kysela může v případě střetu zájmů prezident vnášet do procesu svoji obezřetnost,“ míní Prokop. Střety zájmů přitom nespočívají jen ve vlastnictví firem, které pobírají dotace.

„Je to evidentní u Andreje Babiše, který to musí vyřešit a pan prezident to chce, ale i u Motoristů na ministerstvu životního prostředí. Pak pan Šťastný podnikal ve zdravotnictví a nějak to převedl na svoji ženu a děti. Je otázka, jestli to vyřeší střet zájmů s tím resortem,“ poukazuje Prokop.

Čtěte také

Politolog Jelínek o vlajkách sněmovny a schůzce na Hradě: Prezident odmítne Turka před jmenováním premiéra

Pavel vs. Zeman

Námitky proti postupu prezidenta staví na argumentu, že oddaluje vznik vlády. „Ústavní právník Kysela říkal, že oddalovat jmenování prezident může v případě ministrů, když tam je velký střet zájmů, což v době, kdy oddaloval Miloš Zeman, většinou nebyl. To byla spíš osobní věc nebo politická,“ srovnává Prokop.

„Prezident může jít na hranu, může bránit evidentnímu střetu zájmů. Podle mě má právo si vyjasňovat zahraniční politiku, protože tam sice je odpovědná vláda, ale prezident reprezentuje ČR navenek. A samozřejmě bude problém, když se naprosto neshoduje s vládou v některých oblastech programu,“ míní sociolog Prokop.

Program soudržnosti

Programové prohlášení vlády žádal prezident doplnit o postoj vlády k válce proti Ukrajině, o závazek navyšování obranných výdajů a plnění povinností vůči spojencům v NATO. Vznikající koalice se nechala slyšet, že v doplnění prohlášení nevyhoví.

Prezident Pavel zároveň ocenil program v oblasti podpory slabších regionů, ve zdravotnictví a většinově ve vzdělávání. „Mně tam chybí konkrétnost. Byť také oceňuji závazek, protože regionální rovnosti v Česku se rozšiřují, a pak nás to dělí od Polska, kde rostou všechny regiony a vytváří to růst, na kterém se může podílet každý. To je podmínka pro budoucí soudržnost,“ myslí si sociolog Prokop.

Z rozdrobené dotační podpory podle něj spíše než chudé regiony těží menší obce v bohatších krajích. Zaostávajícím oblastem nepomáhá ani stávající určení daní.

Čtěte také

Úspory leží na účtech velkých měst. Rozpočtové určení daní nepodporuje podnikání a služby, míní sociolog Prokop

„Nikdo nezmění rozpočtové určení daní, ze kterého má velký zisk Praha a velká města. Ale středně velká města v chudších regionech, která to potřebují na rozvoj služeb a infrastruktury, jsou na tom rozpočtovém určení daní špatně,“ říká sociolog o systému, který rozděluje 400 miliard korun.

„Druhá věc, koukl bych se na daňový mix. My fakt hodně vybíráme od nízkopříjmových zaměstnanců i od vlastníků nemovitostí. Když máte baráček v Karviné, často platíte vyšší daně z nemovitosti, než když máte dobře zaevidovaný pozemek v Praze. To jsou takové absurdní věci. Když je napravíte, necháte tam kupní sílu a dáte obcím peníze na investice,“ poukazuje sociolog na slepé skvrny systému daní.

„Třetí věc je, že vždy se růst regionů skládá ze dvou věcí: kvalita služeb, vzdělávání, a potom, že tam je nějaký tahoun regionu,“ dodává. Podle sociologa chybí Plzeňsku, Ostravsku či východočeské aglomeraci kvalifikovaná pracovní síla. „Problém v Česku je, že kromě Prahy a Brna, v potenciálně velmi produktivních aglomeracích jenom 30 % dětí chodí na všeobecné střední školy,“ říká Prokop.

Rozděleni svobodou?

Právě na rozevírání nůžek mezi regiony podle Prokopa doplatila vláda v demisi. „Když dáme vládu plus Piráty, tedy pětikoalici liberálních středopravých prozápadních stran, v chudších rozvíjejících se regionech dostala 20-25 % hlasů. Takto to bylo vždy, že tyto strany dostávají míň v chudších regionech,“ nastiňuje sociolog.

„A když se kouknete na volby v roce třeba 2006, 2010 a další, sklon té přímky, jak to závisí na rozvoji regionů, bylo daleko menší. Tyto strany se opravdu dostávají do stavu, kdy nemůžou volby vyhrát. Buďto jenom náhodou, anebo když lidé v chudších regionech nepřijdou,“ vysvětluje sociolog společnosti PAQ Research.

Čtěte také

Politolog Jan Kubáček: Volby rozhodly peněženky. Ne geopolitika a bezpečnost. Pro Babiše jde o vrchol kariéry

„My jsme dělali analýzu už asi před čtyřmi lety, z výzkumu Rozděleni svobodou, který byl dělaný pro rozhlas. Ta ukazovala, že lidé, kteří mají nízký ekonomický kapitál – příjmy, majetek – ale mají také nízký sociální kapitál, že neznají ve společnosti lépe postavené lidi jako doktory a různé specialisty, mají horší pozici, když se jim něco stane životně,“ popisuje Prokop.

Mezi ohrožené počítá také lidi, kteří mají zkušenost s exekucemi. „Mají pak i mnohem horší vztah k demokracii. Ale ne ve smyslu, že by byli autoritáři, že by říkali, že je lepší nějaká silná ruka, a fandili Putinovi. Častý postoj těchto lidí je: pro lidi, jako jsem já, nezáleží na tom, jestli je demokracie nebo komunismus, totalita, autoritářství. Takový nezájem, pokles loajality k demokracii, když máte pocit, že pro vás neslouží,“ vysvětluje sociolog.

Téma regionálních nerovností proto považuje za zásadní pro udržení demokracie. „Tam je hlavní riziko, protože potom jsou ti lidé oslovitelní jednou Andrejem Babišem, podruhé SPD a daleko horšími stranami. Na to bychom si měli dát pozor a snažit se, aby se nekoncentrovala deziluze v některých regionech. Když se navíc koncentruje v regionech, máte pocit, že to nemůžete ovlivnit,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop při příležitosti blížících se oslav 17. listopadu, dne boje za svobodu a demokracii.