Snažili se nás prodat. Měli jsme ale obrovské štěstí, říká o zkušenosti z iráckého zajetí Michal Kubal
Pracoval jako stálý zpravodaj v USA i jako válečný reportér na Středním východě. A právě tam zažil jedny z nejkrušnějších chvil života. Jak na to dnes vzpomíná?
V současnosti mohou diváci ČT vídat Michala Kubala na obrazovkách pravidelně jako moderátora hlavní zpravodajské relace. Velmi významnou životní epizodou v jeho kariéře byla pozice zahraničního reportéra během válek v Iráku a Afghánistánu.
„Po 11. září jsme vyrazili do Pákistánu a snad šest týdnů jsme marně čekali na to, abychom dostali víza do Afghánistánu. Už jsme se vraceli zpět, ale pak padl Kábul. Tak jsme zase otočili a po nebezpečné situaci se nám podařilo dostat až do centra dění,“ popisuje zkušenosti z afghánské války.
Většinou tyhle lidi prověřujeme, ale...
Novináři tehdy jeli do Afghánistánu bez jediného kontaktu na místě, což je jinak velmi neobvyklé. „Do města, ale chodili tzv. fixeři, kteří uměli anglicky a pomáhali domlouvat rozhovory nebo zajišťovat témata. Většinou tyto lidi máme dobře prověřené. Ale tehdy to nešlo, protože byl Afghánistán téměř odříznutý od okolního světa.“
To v Iráku to bylo jiné. „Vědělo se, že tam USA zahájí tažení. Takže problémem bylo načasovat náš pobyt na dobu, kdy začne válka. Nevyšlo nám to těsně o jeden den. Ale nakonec se podařilo prodloužit víza a zůstali jsme v Iráku po celou dobu války,“ vzpomíná novinář.
Chtěli nás prodat al-Kaidě
V Iráku se ale Kubal dostal společně s kolegy do velkého nebezpečí, když byla trojice novinářů (Kubal, kameraman Petr Klíma a zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka) unesena. „Dodnes je mnoho dohadů, zda jsme udělali nebo neudělali chybu,“ popisuje Kubal.
„Den před tím stejnou cestou projeli čeští novináři a nic se jim nestalo. Měli jsme prestižního řidiče, ale taky smůlu, že špatně odbočil. Přijeli jsme k pozicím tehdejších sunnitských rebelů a dostali jsme se do rukou podle všeho několika skupin, které si nás postupně předávali. Nakonec se nás pokusili prodat al-Káidě v Iráku, zárodku dnešního Islámského státu.“
Chtěli radši Američany
Jak se ukázalo několik dnů po jejich propuštění, unikli jen o vlásek. „Poté co Američané osvobodili město Fallúdža, našli naše doklady v domech, kde byly stopy povražděných rukojmích.“ Co tehdy Kubala spolu s kolegy zachránilo?
„Snažili se nás prodat duchovnímu otci Islámského státu, ale podle všeho jsme měli štěstí, že Česko nebylo vysoko na seznamu priorit a on chtěl radši Američany, než tři české novináře.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.