Smrtící povodně v Pákistánu mohou být humanitární katastrofou epických rozměrů

„Používáme čluny, velbloudy, všechny možné prostředky, abychom dopravili humanitární pomoc do nejhůře postižených oblastí,“ říká Fajsal Amin Chán, ministr silně zasažené hornaté provincie Chajbarsko-Pašutsko.

Záplavy v Pákistánu|foto:Akhtar Soomro, Reuters

„Děláme, co můžeme, aby náš region nedopadl hůř než při povodních v roce 2010,“ doplňuje. Deník The New York Times dodává, že tehdy tam při povodních zahynulo přes 1,7 tisíc lidí a miliony zůstaly bez domova.

Krize, která vypukla letos v létě, je zatím poslední extrémní meteorologickou událostí, která je často označována za jednu z nejzranitelnějších vůči změně klimatu.

Čtěte také

Klimatická změna mate ptáky. Kvůli oteplování hnízdí a snáší vejce dřív

Letos na jaře Pákistán sužovaly rekordně vysoké teploty a sucha, která se v zemi podle vědců mohou kvůli globálnímu oteplování objevovat až s třicetinásobně vyšší pravděpodobností než dřív.

Odborníci sice zatím neumí říct, nakolik mohly probíhající klimatické změny zhoršit současné záplavy.

Shodují se ale, že v jižní Asii i jinde globální oteplování zvyšuje pravděpodobnost silných dešťů. Pokud prší v oblasti, která se navíc potýká se suchem, deště mohou být obzvlášť ničivé, a to kvůli prudkým výkyvům mezi příliš malým a příliš velkým množstvím vody v půdě.

Raketový rostou ceny potravin

„Kdyby byly srážky rozděleny na celé monzunové období, možná by to nebylo tak zlé,“ říká Deepti Singhová, klimatoložka z Washingtonské státní univerzity ve Vancouveru.

Silné průtrže mračen ničí úrodu a odplavují infrastrukturu, což má obrovské dopady na zranitelné společnosti.

Pákistán se navíc potýká s raketovým růstem cen potravin a politickou nestabilitou. Bývalý premiér Imran Chán byl v dubnu donucen opustit úřad a v srpnu byl v rámci mocenského boje se současným vedením obviněn z terorismu.

Čtěte také

V Pákistánu jsem pořádal demonstrace. Jednou mi někdo řekl, ať uteču, popisuje uprchlík Dany

Místní tiskové agentury v pondělí citovaly pákistánského ministra financí Miftaha Ismáíla, podle kterého by záplavy a s nimi spojené zvýšení cen potravin mohly vést vládu ke znovuotevření některých obchodních cest do Indie. Navzdory přetrvávajícímu napětí mezi oběma zeměmi.

Indii letos zasáhlo sucho tak tvrdě, že dramaticky snížila vývoz potravin. Toto rozhodnutí prohloubilo obavy z vleklé globální potravinové krize, zčásti způsobené dramatickým snížením dodávek pšenice a hnojiv po ruské invazi na Ukrajinu.

Letošní záplavy dále prohloubí hospodářskou a politickou krizi v Pákistánu, předpovídá deník. Vláda odhaduje škody na více než 10 miliard dolarů a upozorňuje, že obnova státu potrvá řadu let.

Ministryně pro klima Sherry Rehmánová označila záplavy za klimatem způsobenou humanitární katastrofu epických rozměrů a požádala o mezinárodní pomoc.

Bohatí mají pomáhat

Někteří vidí zranitelnost Pákistánu a opakovanou potřebu pomoci při katastrofách nejen jako výsledek špatné správy země, ale i historických nespravedlností, podotýká americký list.

Dlouhodobá debata o povinnosti bohatých států pomáhat chudým, rozvojovým zemím vyrovnat se se změnou klimatu se stala problematickým bodem globálních jednání na toto téma.

Čtěte také

Práva Pákistánců pracujících v nebezpečných textilkách nejsou pro vládu téma, říkají autoři dokumentu Dělníci ve slevě

„Jakákoli pomoc při povodních, která je poskytnuta, by neměla být chápána jako pomoc v pravém slova smyslu – spíš jako odškodnění za křivdy nahromaděné v posledních několika staletích,“ myslí si Nida Kirmaniová, profesorka sociologie na Láhaurské vysoké škole managementu. 

Letní monzun má zásadní význam pro život v jižní Asii, kde je období dešťů nezbytné k tomu, aby zemědělství v regionu s více než miliardou obyvatel prospívalo.

Vědci však očekávají, že jak se planeta bude dále ohřívat, více sezónních dešťů přijde v nebezpečných, nepředvídatelných vlnách. Důvod je prostý: teplejší vzduch zadržuje více vlhkosti.

Extrémní výkyvy mezi obdobími sucha a záplav se přitom mohou stát součástí širšího cyklu sociálních a ekonomických tlaků, upozorňuje Jumaina Siddiquiová z Amerického mírového institutu.

„Povodně jsou ničivé a během krátké doby postihnou mnoho lidí. Oproti tomu sucho, potravinová bezpečnost a inflace představují katastrofy související s klimatem, které se odehrávají, před, během i po záplavách,“ cituje závěrem odbornici deník. 

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu. Připravila Alžběta Jurčová.