Směr Sever!

29. duben 2016

Tento týden si v rubrice Zapiš si to za uši povídáme o tom, jak poznat světové strany, zabloudíme-li v přírodě bez kompasu, mapy a GPS. Jste zvědaví? Více nám prozradí Magda Šorelová.

Světové strany a ručičkové hodinky

Poznat jakoukoli světovou stranu na mapě je velice jednoduché – strany jsou tam totiž označené. Co když jsme ale v přírodě pěšky nebo na kole, bez mapy a GPS, pouze s hodinkami na ruce? Pokud jsou digitální, máme smůlu, ale pokud mají velkou a malou ručičku, máme vyhráno. Ale ještě jedna drobnost – musí být vidět sluníčko.

S hodinkami na ruce se otočíme tak, aby malá ručička ukazovala na slunce. Potom úhel mezi malou ručičkou a dvanáctkou rozpůlíme pomyslnou čárou (tzv. osou) na půlku. A tam, kam osa směřuje, je JIH. Naproti je jasný sever. A pokud si stoupneme obličejem k severu a rozpažíme, bude nám levá ruka směřovat na západ a pravá na východ. To platí samozřejmě jen u nás na Severní polokouli. A to si zapište za uši.

Světové strany a lišejníky

0:00
/
0:00

Taky se tak těšíte, holky a kluci, v létě na vodu, na tábor, na puťák – zkrátka do přírody? A víte, podle čeho poznáte světové strany, když náhodou zabloudíte bez mobilního telefonu, GPSi bez hodinek s ručičkami?

Pozorně si začněte prohlížet osamělé stromy v okolí. Budou mít povětšinou na SEVERNÍ nebo severozápadní straně nejen hrubší kůru, ale budou i pokryty tzv. lišejníkem. Lišejník je jednoduše řečeno houba, nebo taky společenství hub, řas a sinic. Představte si, že je zatím známo přes 17 000 druhů lišejníku. Když ještě u stromu zvednete hlavu k oblakům, uvidíte, že koruny těchto osamělých stromů jsou nakloněné na jihovýchod. Což je způsobené tím, že v Česku převážně fouká severozápadní vítr. Proto také na této straně rostou lišejníky – aby kůru stromů chránily. A taky, abychom nezabloudili.

Takže si pamatujte, že lišejníky najdeme zásadně na SEVERNÍ nebo SEVEROZÁPADNÍ straně stromu – a to si zapište za uši.

Světové strany a mraveniště

Jako mrakodrapy v zákrytu ční mraveniště v rezervaci z borůvčí
0:00
/
0:00

Že nemáte mravence rádi, protože už vás jednou pěkně pokousali? A že se vám rozmnožili v kuchyni a vy jste museli s maminkou vymývat špajz a kuchyňskou linku? Chápu, ale víte, že se klidně mohou stát jedinými pomocníky, kteří vás vysvobodí z pěkné šlamastiky? To když zabloudíte v přírodě bez mapy, mobilu, hodinek, GPS a široko daleko nebude strom s lišejníkem. Ještě rádi si poběžíte k mraveništi pro radu.

Mravenci sice nemluví, ale jsou natolik chytří, že si svůj kopec zvaný mraveniště obvykle staví tak, aby mírný pozvolný svah směřoval na jih (aby se mohli opalovat) a strmý až kolmý svah směřoval na sever (aby lépe odolával větru, dešti). A to si zapište za uši.

Světové strany a Polárka

0:00
/
0:00

Polárka je nejen skvělá zmrzlina, ale i hvězda, která nám klidně může zachránit život. Nevěříte? A co budete tedy dělat v noci, v přírodě, když zabloudíte a navíc s sebou nebudete mít baterku, mapu, mobil nebo GPSku?

Stačí se kouknout na nebe a pomalu začít rozpoznávat hvězdy a souhvězdí. Asi vám nemusím popisovat, jak vypadá souhvězdí Velkého vozu. Jen pro připomenutí: dvě kola přední, dvě zadní a oj složená z dalších tří hvězd. A když se zadíváte na zadní kola a vzdálenost mezi nimi pětkrát prodloužíte, lehce najdete hvězdu zvanou POLÁRKA. Ta v noci určuje SEVER. Navíc je poslední hvězdou souhvězdí MALÉHO VOZU.

Pokud zabloudíte v době, kdy se stmívá nebo naopak svítá, také nezoufejte. Jako první se vám na obloze objeví nejjasnější hvězda na obloze – Jitřenka neboli Večernice – jedním slovem nazývaná VENUŠE. Při východu Slunce se objeví na východě a při západu slunce na západě. Příroda v žádném případě nechce, abychom se ztratili, vždy nám poradí a pomůže – musíme se k ní ale chovat uctivě. A to si zapište za uši.

Světové strany a další tipy z přírody

Věřím, holky a kluci, že ti z vás, kteří dočetli až sem, se už v přírodě určitě neztratíte. Už ale slyším, jak voláte – a co když nebudu mít hodinky? A co když tam nebudou žádné stromy, ani mraveniště a navíc bude tma a bude zataženo? Nebojte se, i na takové možnosti příroda a lidé pamatovali.

Tak třeba – bude-li celá krajina včetně kopců pokrytá sněhem a jedna strana bude tající, je to zaručeně na JIHU. To zařídilo sluníčko.

Zabloudíte-li v malé vesničce nebo městě, kde budou mít kostel, vejděte do něj a stoupněte si před oltář – ten se staví na VÝCHOD, tudíž hlavní vchod je na ZÁPAD.
Uvidíte-li někde slunečnice nebo dokonce celé slunečnicové pole, věřte, že ty se celý den otáčejí za sluncem, i když je zataženo. A vy určitě víte, že slunce vychází na východě a zapadá na západě.

Půjdete-li kolem domečků, kde pozorní majitelé zavěsili na stromy ptačí budky, jejich vchod směřovali na VÝCHOD.

Teď už víte, holky a kluci, jak se v přírodě zachovat, pokud zabloudíte. Přeji vám, aby se vám nic podobného nestalo, a kdyby náhodou – nepanikařte a snažte se v tichosti spojit s přírodou, která vám jistě pomůže. A hlavně nikdy nikam nechoďte sami – a to si zapište za uši.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.

Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor

tata.jpg

Tata a jeho syn

Koupit

Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.