Sinolog Martin Hála: Magnety za studenty? Jeden podpis obchodní vztah mezi USA a Čínou nezachrání

„Obávám se, že o nic trvalého zatím nejde. Čína se sice zavazuje k dodávkám vzácných zemin a magnetu, ale zatím jen na půl roku. Od začátku je to tedy viděno v omezeném časovém horizontu. Prodloužení případného porozumění bude vyžadovat další jednání, která ale rozhodně nebudou jednoduchá,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... sinolog Martin Hála.

Hlubší a strukturální problém

Vztahy mezi Čínou a USA podle něj potřebují zásadní strukturální reformu. „Obchodní vztah mezi Čínskou lidovou republikou a Spojenými státy poháněl světovou ekonomiku dobrých 30 let. Za tu dobu vznikly nejrůznější problémy, které se teď postupně řeší. Jednání v Ženevě či v Londýně ani podpisy prezidentů to ale nezachrání.“

Čtěte také

Ekonomka Švihlíková: Když do toho Trump bouchne, nemusí ze světové ekonomiky zůstat kámen na kameni

Vzájemná kohabitace obou ekonomik se přitom datuje od 90. let, kdy Spojené státy uvolnily omezení na obchodní a hospodářské vztahy s Čínou. Vyvrcholením byl vstup Čínské lidové republiky do Světové obchodní organizace v roce 2001.

„Vztah byl dlouhou dobu symbiotický, kdy na čínské straně byly obrovské zásoby levné pracovní síly a obrovský trh. Na americké straně byl kapitál. To se velmi dobře doplňovalo a asi by to dobře fungovalo i nadále, kdyby Čína neměla současně i mocenské ambice,“ přibližuje sinolog, podle něhož měla Čína od samého počátku dlouhodobou vizi toho, kam chce ve vztahu dojít.

„Čínské vedení se od začátku snažilo využít vzájemné závislosti k co největšímu prospěchu. Čínská strana si celou dobu velmi cílevědomě budovala nejrůznější závislosti. Vydávala opatření, která vedla k transferu technologií a k masivnímu přesunu dodavatelských řetězců do Číny. Kdežto na západní straně se dlouhou dobu soudilo, že jde o tržní vztah, který se řídí sám sebou.“

Sebevědomí i domácí problémy

Velkým mezníkem ve vzájemných vztazích se stala světová finanční krize v roce 2008, která upevnila čínské sebevědomí. Od té doby se datuje mnohem asertivnější politika na čínské straně.

„Obchodní vztah mezi Čínou a USA už dávno není symbiotický,“ říká sinolog Martin Hála|foto:Elena Horálková, Český rozhlas

Dalším mezníkem pak byl rok 2015 a konec Obamovy administrativy, kdy se začal vztah rozpadat. A potom samozřejmě šok, který přišel s nástupem první administrativy Donalda Trumpa v roce 2017, kdy vypukla první fáze obchodní války.

Současnému stavu ale podle sinologa nepřispívají ani domácí problémy, se kterými se Čína potýká.

„Čínskou ekonomiku dusí nejenom obrovská krize na trhu s nemovitostmi, ale i to, že se Čína stále ještě potýká s důsledky opatření během covidové krize, kdy se uzavírala politikou nulového covidu. Nejzásadnější problém ale spočívá v tom, že čínská ekonomika je výrazně proexportně orientovaná, což samozřejmě v době, kdy se ostatní ekonomiky uzavírají, přestává fungovat,“ uzavírá Martin Hála.