Semján
Příjmení Semján bychom snad mohli vyložit z východoslovanské podoby rodného jména Šimon, tj. Semien. Jiná možnost výkladu je ze slova, které proniklo z perštiny přes turečtinu do řady jazyků a znamená „žoldnéře“ ‒ v perštině slovo sagbān, tj. doslova „strážce psů“, označovalo bývalého vojáka nebo úředního sluhu pověřeného policejní službou, v osmanské turečtině se změnilo na segban, seğmen, seymen a znamenalo „vojáka třetí janičářské divize vzniklé v letech 1389‒1402“,
o pak proniklo do balkánských jazyků v podobě semjen a znamenalo „tělesného strážce“, ve Valašsku „žoldnéře přikázaného k strážní službě na dvoře“, v ukrajinštině byli semeni „dvorskými kozáky“, v maďarštině szemény znamenalo „cizího žoldnéře“. Podle evidence obyvatelstva u nás dnes již žádná osoba s tímto příjmením nežije.
Použitá literatura:
A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 31 (Semian); Semian, Zpravodaj Místopisné komise ČSAV, roč. 16, 1975, č. 4‒5, s. 587
