Sedlákův rok na Grabštejně. Časosběrný dokument o obnově zdevastovaného hradu jeho bývalým kastelánem
Nelze ji přehlédnout. Příkladně obnovená stavba s charakteristickou renesanční věžičkou přirozeně doplňuje horizont krajiny česko-sasko-polského trojzemí u Hrádku nad Nisou. Osud památky zmítané neklidným 20. stoletím je pro kraj příznačný. Na konci 80. let měla blíž ke zřícenině. Na počátku 90. let ale lhostejnost vystřídala naděje a touha všechno změnit k lepšímu. Stojí za nimi bývalý kastelán Grabštejnu Jan Sedlák. Časosběrný dokument sleduje poslední rok jeho „služby“.
Přivítal mě na své „permakulturní“ bylinkové zahradě, jejíž proměna ilustrovala cyklický běh času řízeného přírodou, v kontrastu s okorávající stopou člověka v krajině Sudet.
Odhalil i mnohá tajemství, paradoxy a příběhy vyprávěné tamější krajinou, v níž nakrátko zakořenil člověk. Dočasnost, jistá stoická smířenost s konečností a omezeností lidského snažení byla všudypřítomným motivem našich rozhovorů.
Dobrá zpráva o změně
Na příběhu o znovuzrození Grabštejna je pozoruhodná také nepolevující podpora a zainteresovanost veřejnosti, dobrovolníků, komunit a osobností kulturního života. Řada pamětníků předlistopadových poměrů to právem považuje za zázrak.
Mnozí z nich si dodnes pamatují přelomový moment, kdy se na Grabštejně po 40 letech rozsvítilo první okno, a do světa tak byla vyslána zpráva o nastalé změně. Jan Sedlák na to na všechno naštěstí nebyl sám. Pomohly mu desítky anonymních dárců, dobrovolníků, nadšenců, pořadatelů benefičních akcí, památkářů a dílo se nakonec podařilo. To je ta nejlepší tečka za každým příběhem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
