Sebepoškozování je fenomén, který se šíří jako lavina, varuje psycholog

12. březen 2018
Sebepoškozování

Nejvíc se sebepoškozování šíří mezi dospívajícími ve věku 13−15 let. Větší problém mají dívky, ale zraňují se i už dávno dospělé ženy. Čím se liší od psychotických poruch nebo masochismu?

Co je tak láká, že sáhnou po noži nebo žiletce a říznou? Podle zkušeností Jiřího Nováka z psychologické poradny Geona to nejčastěji byvá nespokojenost. S láskou, rodiči, se šikanou... „V pozadí je vždy vina a trest. Dítě udělalo něco špatně nebo se pouze domnívá, že by to špatné být mohlo, a tak se raději potrestá, než by mělo na trest čekat.“

Nesměšujte ale problém s klasickým sebepoškozováním lidí s psychotickými poruchami nebo masochismem. „Lepší termín je sebetrestání.“ Taky nemusí jít hned o řezné rány. Velmi často takové dítě tzv. psychosomatizuje: má nejrůznější psychotické nejčastěji žaludeční obtíže. „Co se děje ve vaší mysli, odrazí se i na těle. Platí to i opačně.“

Jen jedinkrát

Čím dál častější je sebetrestání jen jednou v živote. Třeba kvůli pocitu selhání z první lásky. „Dítě totiž neví, jak se se vyrovnat s prvním rozchodem, se zklamáním. Dnešní generace neumí své problémy řešit a tak zvolí copingovou strategii. Takovým únikem je i to pořezání.“ Řešením je podle psychologa komunikace. „Musíte se svým potomkem mluvit, pokud ještě máte důvěru. To jediné je možná uchrání od dalšího trestání sebe samých.“

Co na to psycholog?

„Zajímavé je, že si dokázala pomoct téměř sama a cítila bolest,“ komentuje příběh psycholog Novák. Většina nemocných totiž bolest po sebetrestání necítí, hlavně se jim ale uleví na duši. „Vysvětluje se to vylučováním beta endorfinů, hormonů dobré nálady, které vám brání v šoku i po každém úrazu. Jsou to vlastně opiáty, které si vaše tělo samo vyrábí a zmírňují bolest.“

A co se týká „samoléčby“: pokud jste v zajetí svého přesvědčení, že musíte být za něco potrestáni, sami to jen tak nevyřešíte. Potřebujete odbornou pomoc. Kamarádi samozřejmě pomoct můžou, ale hlavní roli mají rodiče. „Pokud vidí na svém dítěti stopy trestání, je to dokonce jejich povinnost. Ale pozor na to, aby to nebyly stopy šikany. Tu musíte řešit velmi rychle taky.“

Sebepoškozování