S Lucií Bílou společně dýcháme, říká klavírista Petr Malásek
Má rád silné ženy. Pro ně skládá a s nimi i hraje. Nejraději v komorním prostředí, kde jsou cítit emoce. Přesto si s Lucií Bílou střihl megaprojekt Černobílé turné.
Pro skladatele a klavíristu Petra Maláska je Lucie Bílá nezařaditelná. Dokáže prý zpívat všechno. Metal i šanson.
Znají se spolu už dlouho. Její první hit Neposlušné tenisky s ní tehdy natáčel ještě jako externí člen TOČR.
„Od té doby jsme o sobě věděli, až si nás jednou, spolu s Hanou Hegerovou, pozvala jako hosty na své turné. A najednou je to tady a s mojí kapelou ji doprovázíme snad 10 let.“
Menší je lepší
Absolvuje s ní různé hudební projekty a jezdí i na komorní koncerty, jako byl Recitál. „Stýská se mi po Haně Hegerové a trochu si to kompenzuju právě na těchhle vystoupeních s Lucií. Je to víc o prožitcích a pocitech. Mám to moc rád.“
Vzniklo z toho i stejnojmenné CD. „Pronajal jsem jednoho dne nahrávací studio tady v Českém rozhlase a během dvou hodin jsme ten koncert zaznamenali. Zahráli jsme si sami pro sebe.“
Koření života
Souznění mezi zpěvačkou a pianistou dává podle Petra Maláska vzniknout výjimečným věcem. „Přistihnu se, že s Lucií Bílou dýcháme spolu. Přesně vím, co udělá, i když to udělá poprvé v životě.“
O souznění je žánrově především jazz, kde vládne volnost. „Miluju improvizaci nejen v hudbě, ale i v životě. Plánování a řád je na škodu, i když se bez nich občas neobejdeme. Kořením života jsou věci nečekané.“
Skládání je jako chození na houby
Přestože je za ním spousta krásné hudby, Petr Malásek prý nežije prací, ale životem. „Skládání považuju za svojí hlavní profesi, ale čím jsem starší, tím je to pro mě radostnější i bolestnější.“
Do jeho hudby se vždycky promítá život a lidi, které potkává. „Čím jsem starší, tím hůř skladby pouštím do světa. Autocenzura je silná a moje žena je pro mě ta kontrolka.“
Inspirace k němu přichází jak kdy. „Je to, jako když jdete na houby. Je jich plný les a vy nenajdete ani jednu. Nebo se naopak dostanete na místo, kde je jich plno."
Černobílé turné
V polovině října odstartuje další série koncertů, při kterých doprovází Lucii Bílou. „Není to koncert, ale spíš show. Takže je tam baterie světel a techniky. S kapelou jsme tak trochu ve stínu, ale jsem s tím smířený. Je to něco mezi divadlem a hudebním zážitkem.“
Co ho nejvíc na koncertní šňůře těší je složení, které je na jevišti. „Je to taková dovolená s milými lidmi.“
Jaká byla jeho první spolupráce s baletem? Co nového chystá? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.