S Hosty do domu za bohyněmi umění, ale i vědou a poznáním
Kdo by si nepamatoval film “Noc na Karlštejně“ nebo veselou letní komedii “Léto s kovbojem“. Zazářila v nich herečka Daniela Kolářová, které jsme se ptali nejen na její filmové, ale i divadelní role. Dalšími hosty byli fyzikální chemik Rudolf Zahradník, zpěvačka Eva Pilarová, ředitelka Umělecko-průmyslového muzea v Praze Helena Köenigsmarková a ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák. Pokud jste některý z pořadů nemohli poslouchat ... máte další možnost v našem Rádiu na přání nebo přímo v následujícím článku, který se pokouší mapovat zajímavosti z rozhovorů uplynulého týdne.
Kawasakiho růže, Vratné lahve, Tmavomodrý svět, Cesta z města … a takto bychom mohli pokračovat ve výčtu českých filmů až do roku 1965, ve kterých Daniela Kolářová, náš středeční host, zaujala filmové diváky. Rolí má za sebou nepřeberné množství a jak sama v úvodu říká, cítí se být vnitřně „rozervaná“. Možná i proto se v poslední době intenzivně věnuje cvičení jógy, aby nalezla „vnitřní rovnováhu“. Začali jsme v poutavém rozhovoru, jak jinak, než od úplného začátku. Vzpomínalo se na zážitky spojené s dospíváním, jízdu na kole, lyžování, první divadelní roli v Karlovarském divadle, kde ztvárnila “kuchtíka“ v pohádkové inscenaci. Zkouška na divadelní fakultu nebyla jednoduchá, stejně jako život na koleji v Praze. Otázka “Daniela Kolářová a divadlo“ je opravdu obsáhlá a je těžké jí v rámci vysílacího času důkladně zodpovědět. Zajímalo nás, jak se jí hrálo se Zdeňkem Svěrákem ve filmu Vratné lahve, kde společně podruhé ztvárnili role partnerů a jak vzpomíná na své působení v Občanském fóru. Závěrem jsme se samozřejmě věnovali poslednímu snímku Jana Hřbejka “Kawasakiho růže“, za který obdržela cenu Českého lva. Průběh natáčení označila slovem „náročné“, ale spolupráce s režisérem si velice váží. Na závěr jsme přijali pozvání na derniéru divadelní hry Věc Makropulos. Pojďte s námi!
Slovní spojení “fyzikální chemie“ nažene laikům obvykle husí kůži a jediné, co se jim v hlavě vybaví je laboratoř plná tajemných a záhadných přístrojů. Tato věda může být ale i “dobrá kamarádka“, která pomáhá naplňovat naše sny. V pondělí nás o tom přesvědčil přední český fyzikální chemik a bývalý prezident Akademie věd ČR Rudolf Zahradník. Z hlasu mu čišel (v jeho věku obdivuhodný) mladický elán a radost ze života, kterou mu prý ale kazí naše současná politická situace. Snaží se ale nebýt mrzutý a zatrpklý a vyzval posluchače, aby rozhodně šli k volbám, i když pro ně hlasování nebude snadné. Světově uznávaná kapacita v oboru kvantové chemie a držitel mnoha mezinárodních ocenění přiznal, že se moderním komunikačním médiím obloukem vyhýbá. Odmítá se probírat elektronickou poštou, “kterou z 80% tvoří balast“ a mobilního telefonu se “štítí“. Kdo chce, ať mu prý napíše dopis. S Tomášem Voženílkem probírali současnou úroveň vzdělávání mladých lidí, některé klíčové události našich dějin a hovořili také, jak jinak, o fyzikální chemii a nejnovějších vědeckých bádání v tomto oboru.
Evu Pilarovou netřeba představovat. Kdo by neznal tuto stálici naší hudební scény, která se v těchto dnech chystá odstartovat sérii koncertů, jejichž název “50 let na scéně“, netřeba dále komentovat. Do bohatého programu se zapojí i hostující umělci – gratulanti, jako např. Petr Muk, Aleš Brichta a “ohňový“ Dan Nekonečný, se kterým dokonce připravila pár tanečních čísel. A to je co říct, protože tanec “není právě její parketa a připomíná spíš nepovedenou spartakiádu“. Jak se přiznala “nehuntuje si tělo cvičením a je spíš líná“. Pro své zdraví dělá to, že se nepřejídá, nepije alkohol a nekouří. Poslední cigaretu típla v r. 1988, kdy jí lékaři diagnostikovali těžkou nemoc a dali jí na výběr – buď cigarety, nebo zdraví. Život se jí tehdy změnil, stejně jako žebříček hodnot. Naučila se být flegmatik a házet starosti za hlavu. Se Zuzanou Burešovou vzpomínala na své začátky, kdy se tajně přihlásila na Janáčkovu akademii v Brně. Rodiče její volbu neschvalovali a odmítali myšlenku, že jejich jediná dcera “chce být komediant“. Nakonec ale prosadila svou a nastoupila do pražského divadla Semafor. Během své dlouhé pěvecké kariéry nazpívala spoustu známých hitů a mnozí jí pamatují z filmu “Kdyby tisíc klarinetů“. Od mládí měla ráda jazz a v úterním rozhovoru vzpomínala na dojetí slavného L. Armstronga, kdy mu během jeho návštěvy v Praze v 60. letech zazpívala spolu s Jiřím Jelínkem píseň “Hallo, Satchmo“. Odměnou jí byla fotka s věnováním. A na co se E. Pilarová těší? V první řadě na nadcházející sérii koncertů a také na podzim, kdy odjede do USA oslavit jubileum s krajany.
Ve čtvrtek jsme přivítali teprve druhou ženu stojící v čele Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Náročný post zvládá více než dobře a jak Helena Köenigsmarková sama říká „nejsem člověk, který by pociťoval nějaké problémy“. Možná proto je v muzeu zaměstnaná již od roku 1971 a svou stávající funkci vykonává 19 let s nasazením a zápalem. Práce jí baví od první chvíle a první těžká zkouška, v podobě fyzické inventury na klasické půdě, jí naopak ještě více motivovala. Dýchaly tam na ní vzpomínky zapomenutých velikánů českých dějin a čím dále pronikala do historie, tím byla uchvácenější, muzeum se jí tak stalo “osudným“. Začátkem 70. let minulého století se účastnila obrody a zároveň opětovného vybudování renomé uměleckoprůmyslových expozic. V historii instituce byla celá řada donátorů, bez nichž by nebylo možné znovu začít. Zmínila např. jméno Vojtěcha Lany, jehož působnost sahala až do doby rakousko-uherské nebo součastníka, trvalého mecenáše Jiřího Emlera. A kde se berou ostatní exponáty? V současné době se sbírka doplňuje už jen o významné předměty, např. z pohledu bohemistiky. Pro budoucnost muzea je důležité doplňovat inventář o předměty ze současnosti, o nichž rozhoduje poradní sbor na základě předložené akvizice. Mnohé exponáty muzeum po roce 1989 ztratilo následkem restitucí, k jiným se naopak dostalo. I když ve sbírkách jsou stále nevyplněné mezery. K jakému předmětu má Helena Köenigsmarková osobní vztah? Existuje vůbec takový? Prozradila, že jí velice imponovalo cínařství, kde uplatnila své “detektivní“ vlohy. Také jí zajímá sklo, proto se stala prezidentkou společnosti Sklo a světlo. Hovořila o investičních záměrech společnosti, kterou provází nejen obtíže spojené s ukládáním sbírek, ale i s rušením tradičních škol sklářského umění. Závěrem jsme se věnovali současné výstavě spojené právě s českým sklem i výstavám, které díky fůzi s Galerií Rudolfinum, snad dovedou oslovit zahraniční zájemce.
Hostem pátečního pořadu byl ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák. Zajímalo nás, jestli v knihovně stále (tak jako kdysi) převažují ženy a dozvěděli se, že je tomu stále tak. I když mužů prý stále přibývá. Práce knihovníka vyžaduje pohotovost a přehled, a podle našeho hosta ho lze přirovnat k zaměstnání číšníka. Nabídka knihovny je velmi široká a nedávno přibyly dokonce 4 herní konzole, které mají za úkol přilákat mladší návštěvníky. Kromě toho, “počítačové hry by knihovny neměly ignorovat, protože jsou také produktem lidské kreativity. Je to fenomén, který je odrazem doby.“ Březen byl dříve měsícem knihy a letos se z iniciativy Městské knihovny poprvé stal Měsícem čtenářů. „My všichni, co čteme, jsme jedné krve. Alespoň jednou v roce je třeba si to vychutnat“, vysvětlil náš host. Knižní trh je, podle jeho názoru, v poslední době trochu nepřehledný, protože vychází mnoho titulů. Z druhé strany je to projev svobody. Jak řekl T. Řehák, nikdy v historii nevycházelo tolik českých knih, jako v současnosti, a to je pro všechny knihovny jistě dobrá zpráva.
Použít můžete tuto diskusi (hned pod článkem) nebo náš e-mail: ZDE.
NEZAPOMEŇTE, ŽE
Od února 2010, resp. poprvé od posledního lednového víkendu (30.1.- 31.1.), najdou návštěvníci internetových stránek Českého rozhlasu 2 - Praha EXKLUZIVNĚ, a to v našem Rádiu na přání, rozhlasové hry (ne 20:05), četby na pokračování (po - pá 22:05), pohádky skřítka Hajaji (denně 19:00), sobotní Hry pro děti a jejich rodiče (so 13:05) nebo Nedělní pohádky (ne 13:05)!!! Tyto pořady jsou zde publikovány ale pouze ve streamu, tedy pouze k poslechu (!), a pouze na dobu jednoho týdne!!! Vyhověli jsme tak vašim četným prosbám a žádostem.
Stále ale nemůžeme pořady nabízet "ke stažení", tedy k "download"(!) nebo na dobu delší než jeden týden. Jsou totiž chráněny autorským zákonem.
Pevně věříme, že tuto novou službu přivítáte!
VÁŠ ČESKÝ ROZHLAS 2 - PRAHA
RÁDIO NA VLNĚ POHODY
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.